LT-35

LT-35
Pz 35(t) v Bělehradském vojenském muzeu
Základní charakteristika
Posádka	4 (velitel, nabíječ, řidič-střelec, radista)
Délka	4 900 mm
Šířka	2 055 mm
Výška	2 370 mm
Hmotnost	10,5 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	12-35 mm (nýtované a šroubované pláty)
Hlavní zbraň	37 mm kanón Škoda A3
Sekundární zbraně	2 x 7,92 mm kulomet ZB-35 nebo ZB-37
Pohon a pohyb
Pohon	zážehový vodou chlazený řadový 6válec Škoda T 11 89 kW (120 hp) při 1800 ot./min
Odpružení
Max. rychlost	34 km/h (na silnici)
Poměr výkon/hmotnost	hp/tunu
Dojezd	190 km (na silnici) 120 km (v terénu)

LT-35 vyfotografovaný ještě v americkém United States Army Ordnance Museum v Aberdeenu. Tento stroj byl darován do ČR.

LT vz.35 byl československý lehký tank vyvinutý firmou Škoda v polovině třicátých let 20. století. Na jeho sériové výrobě se od roku 1935 kromě firmy Škoda podílela též pražská továrna ČKD (v rámci licence). Po obsazení Československa byla značná část tanků vz.35 převzata německou armádou. Ta jej do výzbroje zařadila pod označením Panzerkampfwagen 35(t). Obecně byl hodnocen jako kvalitní, leč nepříliš dokonalý (zejména pro problémy s příliš komplikovaným a poruchovým podvozkem) a od roku 1938 jej Němci začali nahrazovat zástupcem další generace československých lehkých tanků – typem LT 38 (v německé teminologii Pz 38(t)).

LT 35 jako Pz 35(t) bojoval v řadách Wehrmachtu v Polsku a při francouzském tažení, 155 strojů se účastnilo prvních fází útoku na SSSR, zde však bylo zřejmé, že již nejsou schopny plnit své úkoly tváří v tvář technicky vyspělejším zbraním nepřítele a byly záhy staženy z první linie. Mnoho tanků Pzkpfw 35(t) bylo v dalším průběhu války přestavěno na muniční vozidla a další podpůrné prostředky. Kromě u Wehrmachtu byl ve druhé světové válce tento tank nasazen např. na Slovensku a v Rumunsku.

LT 35 dokázal překonávat překážky o následujících rozměrech: stěny 80 cm, brody 90 cm a okopy 200 cm.

Hlavní zbraň tanku tvořil kanon Škoda A-3 ráže 37 mm s drážkovanou hlavní L/40 (německé značení 3,7cm KwK 34 (t) L/40) se zásobou 80 nábojů. Náměr děla byl -10 stupňů až +25 stupňů. Sekundární výzbroj tvořily dva kulomety ZB 35 nebo 37 (německé značení MG 35 (t) nebo MG 37(t)) s 2 500 náboji.

[editovat] Dochované kusy

LT-35 se dodnes dochoval jen v několika kusech. První kus (v Rumunsku používaný pod oynačením R-2) vlastní Rumunské Národní vojenské muzeum v Bukurešti.^[1] To má ve svých sbírkách také jeden kus verze R-2 TACAM, tedy LT-35 přestavěný na stíhač tanků vyzbrojený kořistním ruským kanónem ZIS-3 ráže 76,2 mm. Další kus se nachází v srbském Bělehradu. Nejzachovalejší kus tanku LT-35 byl na konci války ukořistěn Američany a mnoho let vystaven v americkém muzeu United States Army Ordnance Museum v Aberdeenu. V roce 2008 ho americké muzeum darovalo Vojenskému historickému ústavu. Plánuje se jeho uvedení do pojízdného stavu. Poslední kus tanku LT-35 by se měl nacházet v Bulharsku.

[editovat] Reference

1. ↑ RAJLICH, Jiří. Rumunské Národní vojenské muzeum. HPM, 1998, roč. 8, čís. 11, s. 31–32. ISSN 1210-1427.

[editovat] Externí odkazy

• (cs) Panzer 35(t) a jeho modifikace na www.panzernet.net
• (cs) LT-35 na fronta.cz
• (cs) Článek „V československých barvách“ v časopise A-report
• (cs) USA vrací Česku unikátní tank, který zabavili nacisté

Pz 35(t) v Bělehradském vojenském muzeu

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

LT-35