Rabínská hermeneutika

Rabínská hermeneutika je typ hermeneutiky, který byl vyvinut a je uplatňován v rabínském judaismu. Zpravidla se tento pojem používá pro souhrn způsobů, kterými je v rabínském judaismu vykládán Tanach (Tóra, proroci a spisy). Tato pravidla byla ustanovena zhruba v 1. – 2. století z důvodu prevence svévole ve výkladu Písma a zákonných nařízení z takového výkladu vyplývajících.

[editovat] Charakter rabínské hermeneutiky

Rabínský výklad Tóry se řídí pravidlem, že Tóra je dokonalá a žádné písmeno v ní nepřebývá ani nechybí. Tím se liší od biblickokritického přístupu a na rozdíl od něj židovské pojetí nezná pojmy jako „překlep“, „chyba“ atp.

Rabínská tradice rozeznává čtyři druhy výkladu, které bývají souhrnně označovány akronymem PaRDeS:

• Pšat – prostý, doslovný výklad
• Remez – alegorický výklad
• Draš – homiletický výklad
• Sod – mystický výklad

[editovat] Hermeneutická pravidla

[editovat] 7 pravidel Hilelových

Sedm midot (pravidel) Hilelových obsahuje sedm způsobů, podle kterých je v rabínském judaismu možné vykládat Tóru. Jak již název napovídá, jsou připisovány Hilelovi, učenci žijícímu pravděpodobně na přelomu letopočtů v Izraeli.

1. Kal va–Chomer – soud nebo ustanovení vedené z mírnějšího právního ustanovení na přísnější nebo naopak a dělí se na jednoduchý a složitý – v GnR 92, 7 – 10 příkladů Kal va–Chomer, které se vyskytují v samotné Tóře – proces dedukce prostřednictvím analogie

- jednoduchý Kal va–Chomer: Jestliže a je větší než x, a b je větší než a, pak b musí být zcela jistě větší než x

V praxi: Ex 6, 12 – když mi nenaslouchají Izraelité, tím spíše mě neposlechne faraon Bejca 36b – jestliže se určité zákazy vztahují ke svátkům, tím spíš se vztahují k Šabatu, a když je něco povoleno o Šabatu, tím spíše to bude povoleno o svátcích.

- složitý Kal va–Chomer: Jestliže a, kterému chybí y, má x, pak b, které má y, musí mít i x.

2) Gezeira Šava – Vyvození na základě analogie slov. Její další verze se nazývá prostě „analogie“ – hebr. Hekeš. Užití gezery šavy má 3 podmínky.

a) můžeme jí použít pouze tam, kde to dovoluje tradice (Pes 66a)

b) Obě srovnávané pasáže musí pocházet z Tóry

c) Slova považované za Gezeira Šava musí splňovat dvě podmínky:

I. musí být stejná nebo podobná

II.musí být "nadbytečná" (tedy kdybychom to slovo vyškrtli, věta by „zdánlivě“ neztratila svůj smysl)

3) Binjan Av – doslova prabudova – vyvození obecného právního ustanovení na základě konkrétního případu – precedenční právo.

4) Binjan av mi-šnej ketuvim - Varianta předchozího pravidla s tím rozdílem, že vyvození ustanovení nevychází z jednoho, nýbrž ze dvou míst.

Příklad: Podle Ex 21:26 má pán povinnost svého otroka propustit, pokud mu nenapravitelně poškodí oko, podle Ex 21:27 jej musí propustit, pokud mu poškodí zub. Na základě této hermeneutické zásady je nařízení zevšeobecněno s tím, že za každou nenapravitelnou újmu musí pán svého otroka propustit.

5) Klal u–frat u–frat u–chlal - "Obecné a konkrétní, konkrétní a obecné", technika, při níž je specifická věc určena z obecného pojmu, a naopak.

6) Ke-joce bo ba-makom acher - "tomu je podobné jiné místo", pravidlo se podobá analogii, není však tak přesně a striktně vymezeno, jako Gezera šava nebo Hekeš. Tato metoda se používá při výkladu podobných pasáží (dvě verze desatera, vyprávění o zasnoubení Rebeky a Izáka apod.).

7) Davar ha-lamed me-injano - „věc, která se učí ze svého kontextu“, význam slova nebo verše je vykládán v kontextu celého textu.

[editovat] 13 midot rabiho Jišma'ele

Těchto třináct pravidel je rošířením Sedmi pravidel Hilelových a kratší verzí pozdějších 32 pravidel rabiho Eli’ezera.

1. Kal va–Chomer

2) Gezeira Šava

3) Binjan Av

4) Klal u–frat – obecné a konkrétní – vedle sebe stojí nějaké termíny a z nich se hledá nějaké vyvození.

5) Prat u–chlal – konkrétní a obecné.

6) Klal u–frat u–chlal – obecné a konkrétní, z něhož je vyvozováno obecné.

7) Klal še–hu carich li–frat, Prat, še–hu carich li–chlal – obecné, které je potřebné pro konkrétní a konkrétní, které je potřebné pro obecné.

8) Davar še–haja bi–chlal ve–jaca min ha–klal lelamed lo lelamed al acmo jaca ela lelamed al ha–klal kulo jaca – jestliže konkrétní případ obecného pravidla je vyčleněn pro zvláštní zacházení, cokoli je požadováno od tohoto případu je aplikováno na všechny případy obsažené v obecném pravidle.

9) Davar še–haja bi–chlal ve–jaca li–ton to'an echad še–hu ke–injano jaca le–hakel ve–lo lehachmir – když jsou konkrétní případy obecného zákona řešeny jednotlivě, v detailech jsou podobné těm, které jsou zahrnuty v obecném pravidle, pak je na tyto případy aplikováno zmírnění obecného pravidla a ne jeho zpřísnění.

10) Davar še–haja bi–chlal ve–jaca liton to'an acher še–lo ke–injano jaca le–hakel–lehachmir – když konkrétní případy obecného pravidla jsou řešeny konkrétně v detailech nepodobných těm, která jsou zahrnuta v obedném zákoně, pak jsou obě zmírnění a zpřísnění aplikovány na ty konkrétní případy.

11) Davar še–haja bi–chlal ve–jaca lidon ba–davar he–chadaš i ata jachol lehachaziro li–chlalo ad še–jachazirenu ha–katuv li–chlalo be–feruš – když je konkrétní případ vyňat z obecného zákona kvůli zcela novému zacházení, detaily obecného práva nesmí být aplikovány na tento případ, dokud tak neučiní specificky Písmo.

12) Davar ha–lamed me–injano ve–davar ha–lamed mi–sofo – věc vyplývající z kontextu, věc vyplývající ze závěru.

13) Šnej ketuvim ha–makchišim ze et ze ad še–javo ha–katuv ha–šliši ve–jachri'a bejnejhem – dvě pasáže, jedna vylučuje druhou, dokud nepřijde třetí, která mezi nimi rozhodne.

13 pravidel (midot) rabiho Jišma'ele se stalo všeobecně uznávaným principem uvnitř rabínského judaismu. Karaitský autor Jehuda Hadasi ve své knize Eškol ha-kofer nesouhlasí s těmito midot a poukazuje na podobnost s řeckými dvanácti pravidly výkladu, ergasiai kai epicheiremata. Ve skutečnosti přímé paralely existují pouze u 1. a 2. pravidla, tedy Kal va-chomer a Gezera šava, což jsou shodou okolností i pravidla, která ve svém výkladu Tóry přijímají i karaité.

[editovat] Odkazy

Související články obsahuje Portál Hebraistika

[editovat] Související články

• Hermeneutika
• Rabínský judaismus