Ragtime

harmonika s označením Ragtime band

Ragtime (odvozeno od anglického to rag - roztrhat,rozervat) je osobitý a specifický způsob klavírní hry, který je považován za poslední mezistupeň mezi tradiční černošskou lidovou hudbou a jazzem. Původním nástrojem tohoto stylu hry bylo bendžo, které ale movitější a vzdělanější černošští hudebníci začali v průběhu 19. století sami opouštět a stále více používali klasické fortepiano. Ragtime je vlastně pravidelný rytmus v polkovém či pochodovém tempu s oktávovým basem na těžkých dobách s bohatě synkopovanou melodií. Melodie je zde jakoby rytmicky roztrhána či rozcupována, to vše v jediném přísném základním dvoučvrťovém metru. Není zde ještě v rytmu žádná nepravidelnost ani náznaky mnohem pozdějšího swingu. Řada černošských muzikantů, a to i jazzmanů, považuje tuto hudbu za „vážnou“ (neboli artificiální). Ragtime se začal formovat počátkem 80. let 19. století, kde se také nazýval dobovým pojmem cake-walk nebo coon-song.

Černošský hudebník s bendžem v roce 1858, původní černošská hudba na dobové rytině

[editovat] Klasikové stylu

• Scott Joplin (pravděpodobně 24. listopadu 1868 až 1. dubna 1917)
• James Scott (1886-1938)
• Louis Chauvin (1881-1908)
• Tom Turpin (1873-1922)
• Joseph F.Lamb (1887-1960)
• Jelly Roll Morton (1885-1941) - což byl také pozdější jazzman

[editovat] Domácí interpreti

Z našich interpretů se tomuto stylu hry velice dobře věnoval Vladimír Klusák, umí jej velice dobře hrát třeba paní Eva Mládková (manželka Ivana Mládka). Klasickou skladbou v tomto stylu je slavná klavírní skladba Jaroslava Ježka Bugatti Step.

[editovat] Použité zdroje

• Lubomír Dorůžka, Panoráma populární hudby 1918/1978 - vydalo nakladatelství Mladá fronta v roce 1981, katalogové číslo 23-068-81 09/21
• CD deska Classic Ragtime Piano - Eva Mládková - vydal Platon
• CD deska Ragtime guitar (hraje Stanislav Barek a Adib Ghali) - vydaly Levné knihy v roce 2004, text na obalu napsal Petr Dorůžka