Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Rajské fontány je vědeckofantastický román Arthura C. Clarka, vydaný v roce 1979. Události odehrávající se v 22. století popisují konstrukci kosmického výtahu. Tato „orbitální věž“ jest gigantická konstrukce, která se tyčí z povrchu zemského a je propojena se satelitem na geostacionární orbitě ve výšce asi 36 000 kilometrů. Taková stavba by měla být použita pro dopravu nákladu na oběžnou dráhu bez použití raket, čímž by se stala velice efektivní.
V románu Clarke líčí život starověkého krále Kálidásy, kterým nastiňuje budoucí dobrodružství inženýra Vannevara Morgana, který je rozhodnut vybudovat výtah do vesmíru. Vedlejší zápletky románu opisují kolonizaci sluneční soustavy a první kontakt s mimozemskou inteligencí. Clarke si také zahrává s myšlenkou, že náboženství je důsledkem sexuálního chovaní lidí (zde zřejmě vychází z práce Karla Junga - Totem a Tabu), i když to není hlavní idea románu. Příběh se odehrává na smyšleném ostrově nazvaném Taprobané, "avšak z devadesáti procent se přece jen shoduje s Cejlonem, nynější Šrí Lankou". Popis zřícenin paláce Jakkagala se zcela shoduje se skutečnými ruinami skalní pevnosti Sígirija na Srí Lance.
Clarke v příběhu demonstruje mikroskopicky tenký, ale silný "hyperfilament", který činí stavbu výtahu proveditelnou. Třebaže k výrobě hyperfilamentu je nutno "kontinuální pseudomonodimenzionální krystal diamantu" [str. 36 v knize], Clarke se později nechal slyšet, že by tuto roli mohl sehrát jiný typ karbonu, fulleren, při konstrukci skutečného kosmického výtahu.
Nejnovější vývoj v technologii karbonových nanotrubek přiblížil kosmický výtah ke skutečnosti.
Epilog zobrazuje Zemi s několika vesmírnými výtahy vedoucími ke gigantickému „Kruhovému městu“, vesmírné stanici, která obíhá Zemi v geostacionární výšce. Patrná je analogie s kolem: kosmická stanice je věnec kola, Země je osa, a šestice výtahů ve stejné vzdálenosti představuje špice.