Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Vévodství Horní a Dolní Slezsko Herzogtum Ober- und Niederschlesien
|
|||||||||
geografie
|
|||||||||
| hlavní město: | |||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
| státní útvar | |||||||||
|
mateřská země:
|
|||||||||
|
vznik:
|
ztráta většiny Slezska v první slezské válce
|
||||||||
|
zánik:
|
zánik Rakouska-Uherska, přeměna v administrativní celek Československa
|
||||||||
|
|||||||||
Rakouské Slezsko (německy Österreichisch-Schlesien), oficiálně Vévodství Horní a Dolní Slezsko (německy Herzogtum Ober- und Niederschlesien), je označení části historického Slezska, které zůstalo součástí habsburské monarchie po Vratislavském míru uzavřeného roku 1742.
Obsah |
První slezská válka znamenala pro habsburskou monarchii ztrátu většiny Slezska. Po uzavření Vratislavského míru roku 1742 zbylo pod vládou Habsburků pouze Těšínské knížectví (léno Františka Štěpána Lotrinského), část Krnovského a Nisského knížectví, část Opavského vévodství[1] a drobnější panství Albrechtice, Bílsko, Bohumín, Bruntál, Frýdek, Fryštát, Německá Lutyně, Ráj, Petrovice, Rychvald a město Opava.[2]
Ke správě Rakouského Slezska byl vzápětí vytvořen Královský úřad (Königliches Amt) v Opavě,[3] který však při spojení slezské a moravské správy roku 1782 ukončil svou činnost a zemi nadále spravovalo Moravské gubernium. Samostatná politická správa byla obnovena až roku 1850.[2]
Území Rakouského Slezska je z větší části shodné s územím dnešního Českého Slezska, k Rakouskému Slezsku však patřila i dnešní polská část Těšínska a naopak k němu nepatřilo Hlučínsko. Se vznikem Československa se celé Rakouské Slezsko stalo jeho součástí jako Země Slezská, území Těšínska se však stalo předmětem sporu s Polskem (viz Československo-polský spor o Těšínsko).