Rakouské císařství

Rakouské císařství Kaisertum Österreich ←  1804 – 1867  → vlajka znak
geografie
hlavní město:	Vídeň, Těšín (r. 1805)
rozloha:	622 321 km²
nejvyšší bod:	Ortler (3905 m. n. m.)
nejdelší řeka:	Dunaj
obyvatelstvo
počet obyvatel:	30 000 000 (v roce 1815)
jazyky:	němčina (úřední), maďarština, čeština, italština, polština, slovenština, rusínština, jidiš, rumunština, chorvatština, slovinština
náboženství:	římskokatolické
státní útvar
státní zřízení:	monarchie
měna:	rakouský tolar
vznik:	římský císař František I. se prohlásil rakouským císařem
zánik:	Rakousko-uherské vyrovnání
předcházející státy: Svatá říše římská nástupnické státy: Rakousko-Uhersko

Rakouské císařství byl poloúřední název Habsburské monarchie užívaným v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Rakouská císařská koruna (původně koruna Rudolfa II.)

Název vychází z titulu dědičného císaře rakouského (Erbkaiser von Österreich), přijatého Františkem II., posledním císařem Svaté říše římské jako název habsbursko-lotrinského arcidomu — …den Titel und die Würde eines erblichen Kaisers von Österreich (als den Nahmen Unsers Erzhauses)… — nejednalo se tedy o zřízení nové dědičné monarchie a postavení jednotlivých států/panství/území zůstalo nezměněno. František II. tak chtěl chránit rodové zájmy v okamžiku, kdy se Napoleon nechal korunovat francouzským císařem. V roce 1805 vzhledem k ohrožení Vídně napoleonskými vojsky byl přenesen císařský dvůr a vláda rakouské monarchie na čas do města Těšín.

Po dvou letech „dvojitého“ císařování se s ohledem na politický vývoj v Evropě (zejména vznik Rýnského spolku) František II./I. vzdal 6. srpna 1806 koruny Svaté říše římské, prohlásil římskou císařskou hodnost za zrušenou a zbavil zbylé říšské stavy povinností vůči sobě jako římskému panovníkovi. Jeho vláda se tak formálně omezila pouze na rodové državy rakouské, království české a uherské.

Poněvadž nebylo z hlediska procesní ekonomie udržitelné vypočítávat všechna samostatná území pod panovníkovou vládou, začalo se původně dynastického titulu císaře rakouského poznenáhlu v praxi užívat i v teritoriálním smyslu císařství rakouského.

V důsledku porážky v prusko-rakouské válce a selhání státní reformy bylo rakouské císařství v roce 1867 přeměněno Františkem Josefem I. na Rakousko-Uhersko, čímž uherské země získaly v rámci říše rovnoprávnost.

[editovat] Území rakouského císařství

• Království české
• Království uherské
• Království dalmatské
• Království Haličsko-Vladiměřské
• Království Chorvatsko-Slavonské
• Království lombardsko-benátské
• Arcivévodství Rakousy pod Enží a Arcivévodství Rakousy nad Enží (formálně jako Arcivévodství rakouské)
• Království ilyrské, uspořádané od roku 1850 jako
  • Vévodství kraňské
  • Vévodství korutanské
  • Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška
  • Markrabství istrijské
• Vévodství solnohradské od roku 1850
• Vévodství slezské
• Vévodství štýrské
• Vévodství Bukovina od roku 1850
• Velkoknížectví sedmihradské od roku 1867 součást Uherska
• Markrabství moravské
• Okněžněné hrabství tyrolské
  • Vorarlbersko

[editovat] Související odkazy

• Habsburská monarchie
• Rakousko-Uhersko

Tento článek o historii je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.