Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| V Říšské radě zastoupená království a země a země svaté Štěpánské koruny uherské Die im Reichsrat vertretenen Königreiche und Länder und die Länder der heiligen ungarischen Stephanskrone A birodalmi tanácsban képviselt királyságok és országok és a magyar Szent Korona országai
|
|||||||||||||||
| Hymna: Rakouská císařská hymna | |||||||||||||||
| Motto: Indivisibiliter ac inseparabiliter | |||||||||||||||
geografie
|
|||||||||||||||
| hlavní město: | |||||||||||||||
|
rozloha:
|
676 615 km² (v roce 1910)
|
||||||||||||||
|
nejdelší řeka:
|
|||||||||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||||||||
|
počet obyvatel:
|
51 390 223 (v roce 1910)
|
||||||||||||||
|
národnostní složení:
|
|||||||||||||||
|
římskokatolické (státní náboženství), dále též protestantství, řecké katolictví, pravoslaví, judaismus, sunnitský islám
|
|||||||||||||||
| státní útvar | |||||||||||||||
|
měna:
|
|||||||||||||||
|
vznik:
|
|||||||||||||||
|
zánik:
|
|||||||||||||||
|
|||||||||||||||
Rakousko-Uhersko (německy Österreich-Ungarn; maďarsky Osztrák-Magyar Monarchia; oficiální název viz vpravo) je neoficiální, leč běžně užívaný název mnohonárodnostního státního útvaru existujícího od 8. června 1867 do 31. října 1918, který vznikl přeměnou Rakouského císařství (Habsburské monarchie) na základě tzv. Rakousko-uherského vyrovnání v únoru 1867.
Obsah |
Rakousko-Uhersko bylo reálnou unií dvou státních celků:
spojených osobou panovníka z dědičné habsbursko-lotrinské dynastie, společným ministerstvem zahraničí, války, říšských financí a společným nejvyšším účetním dvorem.
Každý z obou celků měl svůj parlament (říšská rada v Předlitavsku, uherský sněm v Zalitavsku) a vládu; společné záležitosti soustátí projednávaly tzv. delegace, tvořené delegovanými poslanci rakouské říšské rady a uherského sněmu. V obou částech rakousko-uherské monarchie zůstaly přitom zachovány dosavadní historické státoprávní jednotky - korunní země s vlastními autonomními zemskými sněmy (český, moravský, chorvatsko-slavonský a jiné zemské sněmy).
Společné úřady nesly označení c. a k. (císařský a královský), předlitavské c. k. (císařský královský), zalitavské král. uher. (královský uherský).
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Ze 49,425 milionů obyvatel v roce 1905 se jich nejvíce hlásilo k používání německého jazyka a to 23,3 %. Následovala maďarština s 19,6 %, čeština s 12,6 %. srbština a chorvatština dohromady tvořily 10,5 %. Dále to byla polština s 9,7 %, ukrajinština a rusínština se 7,9 %, rumunština s 6,2 %, slovenština se 4,2 %, slovinština se 2,9 % a nakonec italština s 1,6 %. Národnosti se odražejí jen částečně v těch číslech, např. Židé a státní úředníci různých národností se často hlásili k použivaní němčiny v každodenním životě.
|
Jazyky Rakouska-Uherska |
||
|
Němčina |
24 % |
|
|
(procentuální rozdělení, |
||
Správní uspořádání Předlitavska (1850-1918)