Invia.cz
Pojeďte do Egypta
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte s INVIA.CZ
Letní dětský tábor
Invia.cz
Pojeďte do Egypta
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte s INVIA.CZ
Letní dětský tábor
| Rakousko-Uhersko (česky) Österreich-Ungarn (německy) Osztrák–Magyar Monarchia (maďarsky)
|
|||||||||||||||||||
| Hymna: Rakouská císařská hymna | |||||||||||||||||||
| Motto: Indivisibiliter ac inseparabiliter | |||||||||||||||||||
geografie
|
|||||||||||||||||||
| hlavní město: | |||||||||||||||||||
|
rozloha:
|
676 615 km² (v roce 1910)
|
||||||||||||||||||
|
nejdelší řeka:
|
|||||||||||||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||||||||||||
|
počet obyvatel:
|
51 390 223 (v roce 1910)
|
||||||||||||||||||
|
národnostní složení:
|
|||||||||||||||||||
|
římskokatolické (státní náboženství), dále též protestantství, řecké katolictví, pravoslaví, judaismus, sunnitský islám
|
|||||||||||||||||||
| státní útvar | |||||||||||||||||||
|
měna:
|
|||||||||||||||||||
|
vznik:
|
|||||||||||||||||||
|
zánik:
|
|||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||
Rakousko-Uhersko (německy Österreich-Ungarn; maďarsky Osztrák-Magyar Monarchia, oficiální název V Říšské radě zastoupená království a země a země svaté Štěpánské koruny uherské) byl státní útvar existující od 8. června 1867 do 31. října 1918, který vznikl přeměnou Rakouského císařství (Habsburské monarchie) na základě tzv. rakousko-uherského vyrovnání v únoru 1867.
Obsah |
| Dějiny Rakouska | |
 Další články k tématu Rakousko |
|
| Prehistorie | |
|---|---|
| Doba halštatská | |
| Noricum | |
| Markomani | |
| Sámova říše | |
| Karantánie | |
| Rakouské markrabství | |
| Babenberkové | |
| Habsburská éra | |
| Habsburkové | |
| Svatá říše římská | |
| Rakouské arcivévodství | |
| Habsburská monarchie | |
| Rakouské císařství | |
| Německý spolek | |
| Rakousko-Uhersko | |
| 1. světová válka | |
| Atentát na Františka d'Este | |
| Rakousko po 1. světové válce | |
| Německé Rakousko | |
| Rakouská první republika | |
| Austrofašismus | |
| Anschluss | |
| 2. světová válka | |
| Nacionální socialismus | |
| Rakousko po 2. světové válce | |
| Okupační zóny Rakouska | |
| Rakouská druhá republika | |
|
Portál Rakousko |
Rakousko-Uhersko bylo unií dvou státních celků:
Obě části byly spojeny osobou panovníka z dědičné habsbursko-lotrinské dynastie, společným ministerstvem zahraničí, války, říšských financí a společným nejvyšším účetním dvorem.
Každý z obou celků měl svůj parlament (říšská rada v Předlitavsku, uherský sněm v Zalitavsku) a vládu; společné záležitosti soustátí projednávaly tzv. delegace, tvořené delegovanými poslanci rakouské říšské rady a uherského sněmu. V obou částech rakousko-uherské monarchie zůstaly přitom zachovány dosavadní historické státoprávní jednotky - korunní země s vlastními autonomními zemskými sněmy (český, moravský, slezský, chorvatsko-slavonský a jiné zemské sněmy).
Společné úřady nesly označení c. a k. (císařský a královský), předlitavské c. k. (císařský královský), zalitavské král. uher. (královský uherský).
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
 Válečná vlajka |
 Obchodní vlajka |
 Vlajka Rakouska |
 Vlajka Habsburské monarchie |
 Znak Rakouska |
 Znak Rakousko-Uherska |
 Vlajka Uherska |
 Znak Uherska |
|
Jazyky Rakouska-Uherska |
||
|
Němčina |
24 % |
|
|
(procentuální rozdělení, |
||
Ze 49,425 milionů obyvatel v roce 1905 se jich nejvíce hlásilo k používání německého jazyka a to 23,3 %. Následovala maďarština s 19,6 %, čeština s 12,6 %. srbština a chorvatština dohromady tvořily 10,5 %. Dále to byla polština s 9,7 %, ukrajinština a rusínština se 7,9 %, rumunština s 6,2 %, slovenština se 4,2 %, slovinština se 2,9 % a nakonec italština s 1,6 %. Národnosti se odražejí jen částečně v těch číslech, např. Židé a státní úředníci různých národností se často hlásili k používání němčiny v každodenním životě.
Ekonomika Rakousko-Uherska během existence tohoto útvaru výrazně změnila. Vývoj nových technologií urychlil industrializaci a urbanizaci země. V zemi během její 50leté existence vystřídaly kapitalistické výrobní způsoby tradiční řemeslnou výrobu. Ekonomický rozvoj byl soustředěn okolo Vídně, v Rakouských zemí, v Alpské oblasti a v Českých zemích. Ke konci 19. století se rychle ekonomicky rozvíjely oblasti v centrálním Maďarsku a v oblasti Karpat. Výsledkem tohoto vývoje byly velké rozdíly ve stupni vývoje. Západní části impéria byly všeobecně rozvinutější než východní části.
Nicméně, na konci 19. století se ekonomické rozdíly postupně zmenšovaly, tím že růst ekonomiky ve východních oblastech byl rychlejší než v západní. Silná zemědělská produkce a potravinářský průmysl v Maďarském průmysl hrály významnou roli jak v samotné monarchii tak v exportu. Mezitím, západní oblasti, především oblasti okolo Prahy a Vídně, vynikly v několika výrobních odvětvích. Tato dělba práce mezi východní a západní částí (v rámci společné monetární a ekonomické unie), vedla na začátku 20. století k rychlému ekonomickému rozvoji v Rakousku-Uhersku. HDP na hlavu rostlo ročně přibližně o 1.76% od roku 1870 do roku 1913. Tato míra růstu převyšoval míru růstu ostatních evropských států jako Velké Británie (1.00%), Francie (1.06%), a Německa (1.51%).[1] Přesto, celková úroveň ekonomiky stále znatelně zaostávala za ekonomikami nejvyspělejších evropských zemí, protože systematická modernizace začala mnohem později.
Rakousko-Uhersko věnovalo velkou péči rozvoji infrastruktury (výstavba železnic, silnic, telegrafních a telefonních sítí, pošt, veřejných vodovodů a kanalizací, školství, vědecké instituce, fungující státní správa, zdravotnictví atd.).
|
|||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
_crowned.svg){kind=small}
