Hledat:

Invia.cz Eurovíkendy Kanárské ostrovy Dominikánská republika Madeira Last minute Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
 

Rakousko-Uhersko

(Přesměrováno z Rakousko - Uhersko, přímý odkaz na Rakousko-Uhersko)
Rakousko-Uhersko (cs)
Österreich-Ungarn (de)
Osztrák–Magyar Monarchia (hu)
Rakousko-uherské císařství
Oficiální názvy
 Rakouské císařství 18671918

vlajka

znak
Hymna: Rakouská císařská hymna
Motto: Indivisibiliter ac inseparabiliter
geografie

Rakousko-Uhersko v roce 1913
hlavní město:
rozloha:
676 615 km² (v roce 1910)
nejdelší řeka:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
51 390 223 (v roce 1910)
národnostní složení:
státní útvar
zlatý (1867-1891), koruna (1892-1918)
vznik:
zánik:
31. října 1918 (vystoupením Uherska z unie)
předcházející státy:
Rakouské císařství Rakouské císařství
nástupnické státy:
Německé Rakousko Německé Rakousko
Maďarsko Maďarsko
Československá republika Československá republika
Polsko Polsko
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Rumunské království Rumunské království
Italské království Italské království

Rakousko-Uhersko (německy Österreich-Ungarn; maďarsky Osztrák-Magyar Monarchia, oficiální název V Říšské radě zastoupená království a země a země svaté Štěpánské koruny uherské) byl státní útvar existující od 8. června 1867 do 31. října 1918, který vznikl přeměnou Rakouského císařství (Habsburské monarchie) na základě tzv. Rakousko-uherského vyrovnání v únoru 1867.

Obsah

[editovat] Státní zřízení

Rakousko-Uhersko bylo unií dvou státních celků:

Obě části byly spojeny osobou panovníka z dědičné habsbursko-lotrinské dynastie, společným ministerstvem zahraničí, války, říšských financí a společným nejvyšším účetním dvorem.

Každý z obou celků měl svůj parlament (říšská rada v Předlitavsku, uherský sněm v Zalitavsku) a vládu; společné záležitosti soustátí projednávaly tzv. delegace, tvořené delegovanými poslanci rakouské říšské rady a uherského sněmu. V obou částech rakousko-uherské monarchie zůstaly přitom zachovány dosavadní historické státoprávní jednotky - korunní země s vlastními autonomními zemskými sněmy (český, moravský, chorvatsko-slavonský a jiné zemské sněmy).

Společné úřady nesly označení c. a k. (císařský a královský), předlitavské c. k. (císařský královský), zalitavské král. uher. (královský uherský).

Království a země v říšské radě zastoupené (Předlitavsko) 1910
Země Hlavní město (počet obyvatel) Rozloha v km² Obyvatelstvo
Království české (Čechy) Praha (224 000) 51 948 6 769 000
Království dalmatské Zadar (14 000) 12 833 646 000
Království haličsko-vladiměřské (Halič) Lvov (206 000) 78 493 8 025 000
Arcivévodství Rakousy pod Enží (Dolní Rakousy) Vídeň (2 031 000) 19 822 3 532 000
Arcivévodství Rakousy nad Enží (Horní Rakousy) Linec (71 000) 11 981 853 000
Vévodství bukovinské Černovice (87 000) 10 442 800 000
Vévodství korutanské Celovec (29 000) 10 327 396 000
Vévodství kraňské Lublaň (47 000) 9 955 526 000
Vévodství salzburské Salzburg (36 000) 7 153 215 000
Vévodství slezské Opava (31 000) 5 147 757 000
Vévodství štýrské Štýrský Hradec (152 000) 22 426 1 444 000
Markrabství moravské (Morava) Brno (126 000) 22 222 2 622 000
Okněžněné hrabství tyrolské Innsbruck (53 000) 26 683 946 000
Rakouské Přímoří (Město a území Terst, Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie) Terst (161 000) 7 969 895 000
Vorarlbersko Bregenz (9 000) 2 601 145 000
Země Svatoštěpánské koruny (Zalitavsko) 1910
Země Hlavní město Rozloha v km² Obyvatelstvo
Království uherské Budapešť (882 000) 282 297 18 265 000
Království chorvatsko-slavonské Záhřeb (80 000) 42 534 2 622 000
Rijeka Rijeka (39 000) 21 48 800
Pod společnou správou obou částí 1910
Země Hlavní město Rozloha v km² Obyvatelstvo
Bosna a Hercegovina Sarajevo (52 000) 51 082 1 932 000

[editovat] Jazykové složení monarchie

Rakousko-Uhersko v roce 1910: Předlitavsko: 1. Čechy, 2. Bukovina, 3. Korutany, 4. Kraňsko, 5. Dalmácie, 6. Halič, 7. Rakouské přímoří, 8. Dolní Rakousy, 9. Morava, 10. Salcbursko, 11. Slezsko, 12. Štýrsko, 13. Tyrolsko, 14. Horní Rakousy, 15. Vorarlbersko; Zalitavsko: 16. Uhry, 17. Chorvatsko a Slavonie; 18. Bosna a Hercegovina; s vyznačením zemí Koruny české (1, 9, 11)
Rozšíření jazyků (potažmo národů) v monarchii v roce 1911

Ze 49,425 milionů obyvatel v roce 1905 se jich nejvíce hlásilo k používání německého jazyka a to 23,3 %. Následovala maďarština s 19,6 %, čeština s 12,6 %. srbština a chorvatština dohromady tvořily 10,5 %. Dále to byla polština s 9,7 %, ukrajinština a rusínština se 7,9 %, rumunština s 6,2 %, slovenština se 4,2 %, slovinština se 2,9 % a nakonec italština s 1,6 %. Národnosti se odražejí jen částečně v těch číslech, např. Židé a státní úředníci různých národností se často hlásili k použivaní němčiny v každodenním životě.


Jazyky Rakouska-Uherska

Němčina
Maďarština
Čeština
Polština
Ukrajinština a rusínština
Rumunština
Chorvatština
Slovenština
Srbština
Slovinština
Italština

  

24 %
20 %
13 %
10 %
8 %
6 %
5 %
4 %
4 %
3 %
3 %


(procentuální rozdělení,
zaokrouhleno)

[editovat] Státní symboly

[editovat] Související články

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

[editovat] Externí odkazy

 
Rakousko-Uhersko v jiných jazycích: Afrikaans, Anglo-Saxon, العربية, Azərbaycan, Boarisch, Български, বাংলা, Brezhoneg, Bosanski, Català, Dansk, Deutsch, Dolnoserbski, Ελληνικά, English, Esperanto, Español, Eesti, Euskara, Suomi, Français, Furlan, Galego, עברית, Hrvatski, Hornjoserbsce, Magyar, Bahasa Indonesia, Ido, Íslenska, Italiano, 日本語, ქართული, 한국어, Latina, Lietuvių, Latviešu, Македонски, Bahasa Melayu, Nederlands, ‪Norsk (nynorsk)‬, ‪Norsk (bokmål)‬, Nouormand, Occitan, Polski, Português, Română, Русский, Srpskohrvatski / Српскохрватски, Simple English, Slovenčina, Slovenščina, Shqip, Српски / Srpski, Svenska, Kiswahili, ไทย, Türkçe, Українська, Tiếng Việt, 中文
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousko-Uhersko
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 14. 11. 2008 v 13:40.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy