Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Rakousko-Uhersko (cs) Österreich-Ungarn (de) Osztrák–Magyar Monarchia (hu) Rakousko-uherské císařství Oficiální názvy
|
|||||||||||||||||||
| Hymna: Rakouská císařská hymna | |||||||||||||||||||
| Motto: Indivisibiliter ac inseparabiliter | |||||||||||||||||||
geografie
|
|||||||||||||||||||
| hlavní město: | |||||||||||||||||||
|
rozloha:
|
676 615 km² (v roce 1910)
|
||||||||||||||||||
|
nejdelší řeka:
|
|||||||||||||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||||||||||||
|
počet obyvatel:
|
51 390 223 (v roce 1910)
|
||||||||||||||||||
|
národnostní složení:
|
|||||||||||||||||||
|
římskokatolické (státní náboženství), dále též protestantství, řecké katolictví, pravoslaví, judaismus, sunnitský islám
|
|||||||||||||||||||
| státní útvar | |||||||||||||||||||
|
měna:
|
|||||||||||||||||||
|
vznik:
|
|||||||||||||||||||
|
zánik:
|
|||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||
Rakousko-Uhersko (německy Österreich-Ungarn; maďarsky Osztrák-Magyar Monarchia, oficiální název V Říšské radě zastoupená království a země a země svaté Štěpánské koruny uherské) byl státní útvar existující od 8. června 1867 do 31. října 1918, který vznikl přeměnou Rakouského císařství (Habsburské monarchie) na základě tzv. Rakousko-uherského vyrovnání v únoru 1867.
Obsah |
Rakousko-Uhersko bylo unií dvou státních celků:
Obě části byly spojeny osobou panovníka z dědičné habsbursko-lotrinské dynastie, společným ministerstvem zahraničí, války, říšských financí a společným nejvyšším účetním dvorem.
Každý z obou celků měl svůj parlament (říšská rada v Předlitavsku, uherský sněm v Zalitavsku) a vládu; společné záležitosti soustátí projednávaly tzv. delegace, tvořené delegovanými poslanci rakouské říšské rady a uherského sněmu. V obou částech rakousko-uherské monarchie zůstaly přitom zachovány dosavadní historické státoprávní jednotky - korunní země s vlastními autonomními zemskými sněmy (český, moravský, chorvatsko-slavonský a jiné zemské sněmy).
Společné úřady nesly označení c. a k. (císařský a královský), předlitavské c. k. (císařský královský), zalitavské král. uher. (královský uherský).
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Ze 49,425 milionů obyvatel v roce 1905 se jich nejvíce hlásilo k používání německého jazyka a to 23,3 %. Následovala maďarština s 19,6 %, čeština s 12,6 %. srbština a chorvatština dohromady tvořily 10,5 %. Dále to byla polština s 9,7 %, ukrajinština a rusínština se 7,9 %, rumunština s 6,2 %, slovenština se 4,2 %, slovinština se 2,9 % a nakonec italština s 1,6 %. Národnosti se odražejí jen částečně v těch číslech, např. Židé a státní úředníci různých národností se často hlásili k použivaní němčiny v každodenním životě.
|
Jazyky Rakouska-Uherska |
||
|
Němčina |
24 % |
|
|
(procentuální rozdělení, |
||