Ramanovský laser

Ramanovský laser je druh laseru využívající Ramanův jev, jejž objevil roku 1928 pozdější nositel Nobelovy cena za fyziku Chandrasekhara Venkata Raman. Světlo dopadající na látku způsobuje, že její atomy kolektivně vibrují. Fotony dopadající na látku získávají nebo ztrácí energii, což má za následek vyzařování sekundárního světla s jinou vlnovou délkou. Ramanovský laser toto sekundární světlo využívá; dochází k jeho odrazu a zesílení v rezonátoru, čímž vzniká koherentní laserový svazek.

V roce 2002 demonstrovali vědci z univerzity v Los Angeles emisi Ramanova světla z optických vláken spojených s krystalem křemíku. Díky své krystalické struktuře atomy křemíku ozářené světlem snadno vibrují; Ramanův jev je v něm 10 000 krát silnější než ve skle. Roku 2004 pak uvedli do provozu první křemíkový laser. V únoru 2005 ohlásili další pokrok vědci společnosti Intel - druhou generaci křemíkových laserů které mohou pracovat v nepřetržitém režimu. Očekává se, že tyto pokroky okolo roku 2010 výrazně sníží cenu optických počítačů a komunikačních zařízení.

[editovat] Externí odkazy

• Ramanovský laser založený na křemíku (anglicky) - Ozdal Boyraz a Bahram Jalali
• Making silicon lasers - Bahram Jalali (anglicky)
• A continuous-wave Raman silicon laser - Haisheng Rong, Richard Jones, Ansheng Liu, Oded Cohen, Dani Hak, Alexander Fang a Mario Paniccia (anglicky)

Tento článek týkající se optiky je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Raman laser na anglické Wikipedii.