Koncentrační tábor Ravensbrück

Pohled na jednu z budov v táboře

Velitelství jednotek SS

Nacistický koncentrační tábor Ravensbrück byl tábor určený především pro ženské vězně, nacházející se na severu Německa asi 90 km od Berlína poblíž vesnice Ravensbrück. Budování tábora začalo v listopadu 1938 pod vedením Heinricha Himmlera a první vězni sem přijeli v květnu 1939. Na jaře 1941 k hlavnímu táboru přibyl malý pobočný tábor pro muže.

Mezi léty 1939 a 1945 prošlo táborem přes 130 000 vězeňkyň – jenom 40 000 se však dožilo konce války. Vězni pocházeli z různých zemí okupovaných Německem, ale největší skupinu tvořili jednoznačně Poláci – polských žen bylo v táboře asi 40 000.

Prvními vězni v Ravensbrücku bylo přibližně 900 žen. Byly sem transportovány z koncentračního tábora Lichtenburg v Sasku v květnu 1939. Na konci roku 1942 už osazenstvo tábora čítalo asi 10 000 vězeňkyň, v lednu 1945 dokonce 45 000.

Ravensbrück měl 70 pobočných táborů, kam byli vězni posíláni na práci.

Na konci války, z obav před postupující Rudou armádou, se Němci rozhodli evakuovat tábor a vypravili vězně (asi 20 000) na tzv. pochod smrti. V táboře zůstalo asi 3 500 žen a 300 mužů, ti pak byli osvobozeni sovětskou armádou 30. dubna 1945.

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Ravensbrück concentration camp na anglické Wikipedii.