Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Režný Újezd

Režný Újezd
Střed Režného Újezda
Základní informace
Charakter sídla osada
Počet obyvatel 36 (2011)
Domů 21
Nadmořská výška 288 m
Lokalita
PSČ 410 02
Obec Velemín
Okres Litoměřice
Historická země Čechy
Katastrální území Boreč u Lovosic (3,86 km²)
Zeměpisné souřadnice
Režný Újezd
Režný Újezd
Další údaje
Kód části obce 7501
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osada Režný Újezd tvoří jednu z jedenácti místních částí obce Velemínokrese Litoměřice Ústeckeho kraje. Rozkládá se na severovýchodním úbočí vrchu Boreč (449 m), něco přes 4 km západně od Lovosic a necelé 3 km jihovýchodně od Velemína. V Režném Újezdě je evidováno 15 trvale obydlených domů se 36 obyvateli (2011).

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vsi pochází od staršího výrazu pro žito – rež, znamená tedy totéž co Žitný Újezd.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zmínka o tvrzi v Režném Újezdě pochází z roku 1366, kdy zde měl žít jakýsi Mikuláš z Újezda.[2]

Jak vyplývá z veřejně přístupných matrik, ještě během třicetileté války bylo ve vsi převážně české obyvatelstvo, které značně prořídlo během tažení nepřátelských vojsk do Čech. Šlechta povolala nové německy mluvící osídlence v rámci germanizace v 17. století. V této době také patrně vznikl nejstarší stojící obytný dům v Režném Újezdě, bývalý poplužní dvůr (čp. 2) stojící přímo nad návsí s požární nádrží. Rodina, která kdysi žila v tomto domě, byla v dostupných matričních záznamech poprvé zmíněna v roce 1695, ale dům byl patrně postaven již dříve. V tomto období se v matričních záznamech setkáváme s názvy Rezny Aujezd a Reschny aujezd.

V červenci 1945 bylo německé obyvatelstvo odsunuto. Pamětníci uvádějí, že byli obyvatelé vehnáni do místní kapličky.

Do opuštěných domů přišli noví osídlenci z Čech, Slovenska a Volyně. V roce 1949 vzniká v Režném Újezdě jednotné zemědělské družstvo, které zaniklo po roce 1989. Od roku 1990 spadá Režný Újezd pod obec Velemín.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů[3][4]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 106 87 92 87 88 91 85 64 49 38 28 11 13 36
Domy 25 25 25 22 21 23 22 19 . 14 10 17 8 15
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Boreč.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Režným Újezdem vede žlutě značená turistická trasaMalých Žernosek přes vrch Lovoš na Košťál se zříceninou hradu Košťálova. Dále ve vesnici začíná a končí naučná stezka na vrch Boreč (449 m). Pod kapličkou u autobusové zastávky je nultý z devíti informačních panelů naučné stezky, která částečně kopíruje zelenou turistickou trasu. Naučná stezka měří celkem 2,6 km.[5]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Na křižovatce uprostřed vsi stojí secesní kaplička z roku 1924,[6] která dostala novou fasádu v listopadu 2014.
  • Na jihozápadním okraji vsi při cestě na Borečský vrch se dochovaly nepatrné terénní stopy připisované gotické tvrzi,[7] ve které měl žít zmíněný Mikuláš z Újezda. Tvrz měla být kruhového tvaru, obehnána vodním příkopem. Tvrz se měla nacházet v zahradě bývalého poplužního dvora.[2]
  • Ve vesnici se nachází Morušová zahrada inspirovaná tradiční anglickou venkovskou zahradou.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 435. 
  2. a b ÚLOVEC, Jiří; MUSIL, František; PLAČEK, Miroslav. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945. Praha: Libri, 2005. 416 s. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 392, 393. 
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 302. 
  5. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-09-29]. Dostupné online. 
  6. POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. P/Š. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Režný Újezd, s. 225. 
  7. ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Režný Újezd – tvrz, s. 399–400. 
  8. LÁNSKÝ, Petr. Z historie moruší. Neúspěšný pokus krále Jakuba I. založit hedvábné impérium dal vzniknout největší kolekci moruší na světě [online]. Morušová zahrada, 2016-09-27 [cit. 2016-09-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Režný_Újezd&oldid=16641302
Stránka byla naposledy upravena 14. 11. 2018 v 00:55. Editovat celý článek Režný Újezd.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy