Reaganova doktrína

Reaganova doktrína je součástí zahraniční politiky prezidenta USA Ronalda Reagana v době před koncem studené války.

Tato politika vycházela z jednoduchého přesvědčení „My vyhrajeme, oni prohrají.“ Prezident Reagan byl přesvědčen, že komunismus je třeba zničit, nikoliv snažit se pouze o pokračování politiky détente a dosažení co možná nejlepších podmínek pro koexistenci. Reagan dosáhl úspěchu vystupňovanými závody ve zbrojení, tvrdým postupem vůči agresi komunistických režimů podporovaných sověty, humanitární a vojenskou podporou protikomunistických povstaleckých armád v Jižní Americe, Africe a Asii, humanitární podporou nezávislého odborového hnutí Solidarita, masivní podporou rozhlasového vysílání pro Východní blok a globálním snížením ceny ropy a tak i zisků Sovětského svazu z její těžby. Sovětský svaz nemohl dále financovat svůj zbrojní arzenál a snažil se odvrátit svůj pád pomocí rozhovorů o odzbrojení. Vyjednávání však skončilo nezdarem na schůzce v Rejkjavíku. Následoval rozpad komunistických režimů Sovětského svazu a většiny jeho satelitů. Stinnou stránkou doktríny byla podpora jakéhokoliv odporu proti komunismu, včetně diktátorských a extrémistických režimů.

[editovat] Citáty

• k citátu: „Až do té doby jsme přemýšleli pouze v rámci utváření vztahů se Sovětským Svazem“ - Richard V. Allen^[1], Reaganův první poradce v otázkách národní bezpečnosti.

[editovat] Reference

1. ↑ The Man Who Won the Cold War, Richard V. Allen, Hoover Institution, Stanford university - http://www.hoover.org/publications/digest/3476876.html

Tento politický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.