Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Rechovot רְחוֹבוֹת |
|
|---|---|
Urychlovač částic, Weizmannův institut věd |
|
| poloha | |
| souřadnice: | |
| stát: | |
| distrikt: | Centrální distrikt (Izrael) |
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 22 km² |
| počet obyvatel: | 114 000 (2008) |
| hustota zalidnění: | obyv. / km² |
| správa města | |
| starosta: | Šuki Forer |
| oficiální web: | www.rehovot.muni.il |
Rechovot (hebrejsky: רְחוֹבוֹת) je město ležící v Centrálním distriktu Státu Izrael, zhruba 20 km jižně od Tel Avivu. Podle Izraelského centrálního statistického úřadu (CBS) měl ke konci roku 2004 celkem 101 900 obyvatel. Oficiální stránky města uvádějí k roku 2008 odhady populace na 114 000. Starosta města je Šuki Forer.
Rechovot byl vybudován na místě, kde stával Doron, židovská komunita, která existovala již v dobách Mišny. Na stejném místě také v římském, byzantském a raně arabském období stával Khirbet Duran. Město je pojmenováno po biblickém městě, které se nacházelo v Negevské poušti.
Obsah |
Rechovot byl založen roku 1890 polskými Židy, kteří chtěli být nezávislí na pomoci filantropa barona Edmonda de Rothschilda. Název města vybral jeden z jeho zakladatelů Izrael Belkind podle verše z Genesis: „Pojmenoval ji Rechobót a řekl: „Teď už nám Hospodin poskytl prostor, abychom se mohli na zemi rozplodit.““[1] V roce 1906 přišli do města imigranti z Jemenu.
Tito první osadníci tvrdě pracovali, aby bylo z Rechovotu prosperující město, jakým dnes je. Vysázeli vinice, mandloňové sady a citrusové háje. Rechovot se stal jedním z hlavních izraelských citrusových center a jeho pozice se ještě více upevnila poté, co byl v roce 1965 otevřen přístav v Ašdodu.
Mezi lety 1914 a 1991 se populace Rechovotu rozrostla z 995 obyvatel na 81 000 a rozloha města se více než zdvojnásobila. V roce 1995 se odhadovalo, že v Rechovotu a jeho zázemí žije na 337 800 obyvatel. V roce 1932 sem byla přesunuta z Tel Avivu zemědělská výzkumná stanice, která se o 30 let později stala Zemědělskou fakultou Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. V roce 1934 založil Chajim Weizmann v Rechovotu Daniel Sieff Research Institute, který byl v roce 1949 přejmenován, na jeho počet, na Weizmannův institut věd.
K roku 2007 byla etnická skladba populace z 99,8% židovská, bez výrazné arabské populace. Ve městě žije 49 600 mužů a 52 300 žen. Věková skladba obyvatelstva je: 31,6 % ve věku do 19 let, 16,1 % ve věku 20-29 let, 18,2 % ve věku 30-44 let, 18,2 % ve věku 45-59 let, 3,5 % ve věku 60-64 let a 12,3 % starších 65 let. Populační růst je 1,8 %.[2]
| Související články obsahuje Portál Izrael |
|
|
||
| Města | Hod Hašaron · Kfar Saba · Lod · Modi'in-Makkabim-Re'ut · Nes Cijona · Netanja · Petach Tikva · Kalansave · Ra'anana · Ramla · Rechovot · Rišon le-Cijon · Rosh HaAjin · Tajibe · Tira · Javne · Jehud-Monoson | |
| Místní rady | Be'er Ja'akov · Bet Dagan · Bne Aiš · Džaldžulja · El'ad · Eljakin · Even Jehuda · Gedera · Gan Javne · Giv'at Šmuel · Kadima-Coran · Kfar Kasim · Kfar Bara · Kfar Jona · Kochav Ja'ir · Mazkeret Batja · Pardesija · Kirjat Ekron · Ramot Hašavim · Savyon · Šoham · Tel Mond · Zemer | |