Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Regulace křestních nebo rodných jmen se v jednotlivých zemích a obdobích značně liší. V některých státech je možno dávat dětem pouze jména z předem nadefinovaného seznamu (například ve Francii, kde je tak znemožněno dávat dětem i stará bretoňská jména), v jiných existují procesní pravidla pro posuzování a schvalování neobvyklých jmen, v mnoha zemích pevná omezení neexistují (například v Texasu).
Obsah |
Od 16. století Katechismus Romanus (Římský katechismus) nařizoval dávat dětem jména svatých.
Od 17. století Ritual Romanum varoval před jmény bájeslovnými, pohanskými, směšnými a neslušnými.
Kodex kanonického práva z roku 1983 ve svém kánonu 855 uvádí: Rodiče, kmotři a farář mají dbát o to, aby nebylo dáváno jméno cizí křesťanskému cítění.
Od 1. ledna 1950 omezily volbu rodného jména vyhlášky vydané na základě zmocnění v § 28 zákona č. 268/1949 Sb., o matrikách. Omezení upřesňovala nejprve prováděcí vyhláška č. 182/1959 Ú. l., s účinností od 1. července 1977 pak § 40 prováděcí vyhlášky ministerstva vnitra č. 22/1977 Sb.
Od 1. července 2001 platí nový Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, jehož § 18 a § 61 až § 67 se týká volby a zápisu rodných jmen.
Dřívější vyhláška a nynější zákon obsahují například tato omezení:
V dřívější právní úpravě (§ 40 vyhl. 22/1977 Sb.) bylo a v současnosti je, nyní již bez explicitní zákonné opory, uplatňováno ještě omezení, že nebylo přípustné, aby jako jméno bylo dáno dítěti jméno neosobní (tj. označení věcí, dnů apod.) anebo jméno, které se užívá jako příjmení.
Ve správní praxi byla a je uplatňována zásada, že lze zvolit jen jméno doložené, existující, a tedy že není přípustné vymyslet nové jméno. Tento požadavek však není v zákoně č. 301/2000 Sb. explicitně uveden a nebyl obsažen ani ve vyhlášce 22/1977 Sb.
V některých případech matrika (matriční úřad) odmítne neobvyklé jméno zapsat a požaduje znalecký posudek. Za vypracování znaleckého posudku v případě pochybnosti o správné pravopisné podobě jména platí na základě § 62 odst. 1 zákona 301/2000 Sb. rodiče dítěte, na nichž leží důkazní břemeno. Postup posuzování v případě, netýká-li se pochybnost pravopisné podoby jeho jména, ale jeho přípustnosti, zákon neřeší.
Jedinou znalkyní v oboru „ověřování podob jmen a příjmení z hlediska zákonných ustanovení usměrňujících jejich zápis do osobních dokladů“ je Miloslava Knappová, která neformálně spolupracuje s Ústavem pro jazyk český Akademie věd České republiky. Pokud matrikář zápis odmítne, mohou rodiče podat odvolání ke krajskému úřadu a v případě zamítnutí podat správní žalobu. Pokud některá matrika určité jméno schválí, ministerstvo vnitra tuto informaci distribuuje i ostatním matrikám.[1]
Neurčí-li rodiče přípustné jméno do 1 měsíce od narození dítěte, je matrika povinna ohlásit tuto skutečnost soudu a ten o jménu rozhodne.