Rejsek obecný
 Rejsek obecný |
||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Rejsek obecný
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
| Sorex araneus Linnaeus, 1758 |
Rejsek obecný či rejsek lesní nebo rejsek evropský (Sorex araneus) je drobný a nejhojnější zástupce své čeledi rejskovitých (Soricidae), jeden z našich nejhojnějších savců.
[editovat] Popis
Rejsek obecný měří průměrně 55-82 mm na délku a váží přibližně 5-12 gramů. Rejsci jsou charakterističtí svou sametově tmavohnědou srstí, která je na bocích světlejší a na břiše žlutavá. Nedospělí rejsci mají srst kratší až do doby, kdy začnou línat a letní srst nahradí srst zimní. Ocas, který je 35-50 mm dlouhý (50-70 % délky těla) je svrchu tmavý, vespod světlý, u starých zvířat na konci holý. Zadní tlapka měří 11,8-13,5 mm. Rejsek obecný má malé oči, protaženou hlavu do úzkého čenichu a zahnuté načervenalé zuby.
[editovat] Způsob života
Rejsci jsou aktivní po celý rok, do zimního spánku neupadají (nehibernují), jelikož mají dostatek tukové rezervy na to, aby přežili i ty nejstudenější měsíce v zimě. Spatřit je můžeme jak ve dne, tak i v noci, ale z úkrytů vylézají převážně až po setmění.
Rejsek obecný obývá lesy všech typů, větrolamy, parky, zahrady, louky, pole, ale vyhýbá se příliš suchým místům, na podzim zalézá i do lidských obydlí. V Česku ho můžeme spatřit na území od nížin do hor až po alpínské pásmo (2200 m). Jeden rejsek obývá přibližně území o rozloze 370-630 metrů po jeho celý život. Rejsek obecný je extrémně územní a často i agresivní, pokud mu jiný rejsek vnikne do jeho teritoria.
Rejsek obecný si staví hnízdo pod zemí, méně častěji pak pod hustou vegetací.
Rejsek je typický hmyzožravec, tudíž se živí převážně hmyzem, ale i slimáky, pavouky, červy a mršinami obratlovců, výjimkou není ani kanibalismus. Za den musí rejsek zkonzumovat 80-90 % potravy z jeho celkové hmotnosti, aby mohl vůbec přežít. Tohoto předpokladu musí rejsek dosáhnout dokonce každou druhou až třetí hodinou.
Rejsci mají velice slabý zrak a tak se např. při hledání potravy spoléhájí na svůj skvělý čich a sluch. Díky těmto skvělým smyslům dokáže rejsek lokalizovat kořist, která může být i 12 cm zahrabaná pod půdou. Naopak rejsci se stávají častou potravou sov, zvláště sýce rousného a sovy pálené, což dokazují i zbytky jejich lebek v trusu těchto ptáků. Příležitostně se stávají i kořistí zdivočelých koček, lasicí nebo lišek.
Období páření trvá u rejska obecného od dubna do září, ale vrcholu dosahuje běhme letních měsíců. Po 24 až 25 denní březosti rodí samice do hnízda z trávy a mechu 5-7 mláďat. Samice mívá obvykle 2-4 vrhy za jeden rok. Mláďata jsou odstavena po 22 až 25 dnech. Období rozmnožování je jediné období, kdy nežijí rejsci osamoceně. Mladí rejsci často tvoří „přívěs“ za matkou, kdy se každé mládě drží svými ústy svého sourozence. Rejsek obecný se v přírodě dožívá většinou rok, v zajetí i 23 měsíců.
V současné době nejsou u rejska obecného zahájena žádná ochranná opatření, jelikož je to druh opravdu hojný a na ojedinělých místech můžeme nalést i více jak 34 ks/h. V Červeném seznamu IUCN je zapsán jako málo dotčený druh (Lower Risk Least Concern) [1].