Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Spanilé jízdy (neboli rejsy, jak je sami husité nazývali) byly husitské vojenské výpravy do zahraničí. Plnily několik funkcí:
Aby si husité usnadnili tyto drancující vpády do zahraničí, založili v okolních zemích (na Slovensku, Moravě i ve Slezsku) své opěrné body. Rejsy často směřovaly také do Rakous, Bavor, Saska a Durynska. První akce tohoto druhu podnikali husité již v letech 1425–1426, vrcholné období spanilých jízd spadá do let 1427–1433, uskutečňovaly se pod vedením Prokopa Holého, od r. 1431 pod vedením Jana Čapka ze Sán.
Velkého vítězství dosáhli husité na pobřeží Baltského moře, kam je zavedla rejsa, jíž poskytli vojenskou pomoc, k níž se zavázali ve smlouvě, uzavřené v Pabianicích r. 1432, Polákům. Ti měli vleklé problémy s křižáckým řádem německých rytířů a věděli, že je brzy čeká válka. Husité si navíc chtěli zajistit jejich spojenectví. Ani tato výprava však nebyla nezištná, polský král totiž sirotkům slíbil slušný žold a přidal také potřebnou výstroj. Mírová dohoda, ke které byli po téměř pětiměsíčním nátlaku (za vojskem, tvořeným sirotky a připojenými polskými oddíly, zůstávala vypleněná země, dobytá a vypálená města) protivníci v Gdaňsku přinuceni, byla podepsána 13. září 1433. Protože tažení skončilo úspěchem, vyplatil polský král sirotkům slíbený žold a velitele jejich vojska bohatě odměnil. O tomto tažení se můžeme dočíst také v básni Svatopluka Čecha Husita na Baltu.
Po mnoha úspěšných husitských taženích se tábor nepřátel rozhodl k vyjednávání. Husité byli pozváni na jednání církevního koncilu do švýcarské Basileje. Spanilé jízdy jednak demonstrovaly dosud velkou mocenskou sílu husitů, jednak však byly dokladem počínající krize.