Reléové zabezpečovací zařízení

Pult RZZ typu WSSB GS II 63 (stanice OKD, Dopravy Paskov)

Reléové zabezpečovací zařízení (RZZ), někdy nazývané též reléové stavědlo nebo slangově reléovka, je na železnici a na tratích metra staniční zabezpečovací zařízení, kde jsou potřebné logické závislosti realizovány pomocí elektrických obvodů, jejichž nejvýznamnější součástí jsou relé.

[editovat] Funkce RZZ

Reléové zabezpečovací zařízení zpravidla zajišťuje následující funkce:

• zjišťuje volnost vlakové cesty (prostřednictvím prvků pro zjišťování volnosti vlakové cesty, tj. kolejovými obvody nebo počítači náprav)
• zajišťuje závislost návěstidel na poloze výhybek a výkolejek pro jízdu vlaků i posunujících dílů
• zabraňuje postavení současně zakázaných jízdních cest

[editovat] Typy RZZ

• Individuální RZZ - jednotlivé výhybky a výkolejky v zamýšlené jízdní cestě je nutné nejdříve individálně (tj. každou samostatně) přestavit do požadované polohy a až následně je možné jízdní cestu uzavřít a tím rozsvíti povolujicí znak na návěstidle
• Cestové RZZ - výhybky a výkolejky se přestavují automaticky podle navolené jízdní cesty, podle způsobu volby jízdní cesty se pak tyto RZZ dále dělí na:
  • tzv. dvoutlačítkový systém - obsluha navolí počátek a konec jízdní cesty obsluhou (zpravidla stlačením nebo vytažením) dvou tlačítek (tj. počátečního a koncového) v reliéfu kolejiště
  • číslicová volba - volba jízdní cesty probíhá zadáním číselných kódů pro počátek a konec jízdní cesty, v případě variantní cesty též volbou kódu variatního bodu^[1]
  • počítačové rozhraní - obsluha RZZ se provádí na počítačovém rozhraní, kde je reliéf kolejiště zobrazen na elektronickém zobrazovacím zařízení (např. monitor) a volba jízdní cesty se provádí např. myší, trackballem nebo klávesnicí; tento způsob obsluhy definují v českém prostředí podmínky pro Jednotné obslužné pracoviště.^[2]

Pult RZZ Siemens SpDrS60 - Metro v Helsinkách

[editovat] Historie

[editovat] Československo

První reléové zabezpečovací zařízení na území Česka bylo aktivováno v roce 1950 ve stanici Chrast u Chrudimi. Společně s RZZ ve slovenské stanici Kráľova Lehota (aktivace 1952) se jednalo o jediná dvě RZZ firmy Ericsson (s domácímí komponenty firmy ČKD) vybudovaná v Československu. Zmiňované RZZ bylo v Chrasti u Chrudimi v provozu do roku 2005, původní RZZ v Kráľově Lehotě bylo v provozu do roku 1985.^[3][4]

Po roce 1953 byly na ČSD zahájeny dodávky RZZ ze Sovětského svazu, později byla výroba potřebných komponentů zahájena v domácích podnicích (výrobcem relé byl podnik Elektrosignál, ostatní díly vyráběla firma AŽD.^[5]

Na vlečkách se pak začaly objevovat RZZ východoněmecké firmy Werks für Signal- und Sicherungstechnik (WSSB) Berlin, z nichž první (byť ne zcela plnohodnotné) bylo aktivováno v roce 1958 ve stanici Josefova jáma na Báňské dráze.^[6]

[editovat] Reference

1. ↑ Zabezpečovací zařízení na železnici - část 3 Reléové zab. zařízení (RZZ) http://zabzar.vlaksim.cz/web/zz3.html
2. ↑ Provoz a zabezpečení http://spz.logout.cz/zabezpec/ova/o_zabzar.html
3. ↑ Bohumil Nádvorník: Švédské reléovky u ČSD. In: Reportér AŽD Praha 2/2003 http://www.azd.cz/fileadmin/user_upload/casopis-reporter/2003/azd-cs-reporter200302.pdf
4. ↑ Závory v Chrasti u Chrudimi http://www.pshzd.cz/akt_chrast.html
5. ↑ Ivan Konečný a kol.: Přínos VÚŽ pro rozvoj železniční dopravy v odvětví sdělovací a zabezpečovací techniky. In: Vědeckotechnický sborník ČD 09/2000 http://www.cdrail.cz/VTS/CLANKY/905.pdf
6. ↑ Petr Štefek: Zabezpečovací zařízení na Báňské dráze. In: Stránky přátel železnic, 2000 http://spz.logout.cz/zabezpec/okd/bdr_zz.html