Relikvie

Relikviář sv. Vojtěcha v Hnězdně

Pojem relikvie (ostatky) označuje zejména tělesné pozůstatky světců, ale také předměty s životem svatých spojené (např. zbytky jejich šatů a jiných osobních předmětů).^[1] Mezi věřícími jsou uchovávány v úctě a někdy je jim přičítána zázračná moc. Slovo pochází z latinského reliquiae, ostatky.^[2][3] Kult ostatků existuje v křesťanství (především v katolické a pravoslavné církvi), ale i v buddhismu, islámu a dalších náboženstvích.^[4]

[editovat] Křesťanství

[editovat] Vznik tradice

Nad hroby mučedníků bylo zvykem stavět oltáře, což se stalo impulsem pro pozdější podoby uctívání relikvií.

„Jsou nám dražší než drahokamy a milejší než zlato. Pohřbili jsme je na vhodném místě; tam se budeme v radostném jásotu shromažďovat a slavit výročí jeho umučení.“ – Z dopisu křesťanů ze Smyrny o pozůstatcích jejich mučednického biskupa.

Mezi pozdější druhy úcty patří například líbání ostatků, nebo jejich vystavování k veřejné úctě. Příslovečná byla úcta k ostatkům ve středověku. Za ostatky se platily horentní sumy (například trnová koruna Krista v Sainte-Chapelle v Paříži stála více, než samotná monumentální katedrála Sainte-Chapelle sama). Relikvie byly střeženy a byly ukládány v relikviářích, aby mohly být uctívány a používány při náboženských obřadech. Množily se pochopitelně i četné falzifikáty ostatků, takže existují například tři lebky svatého Vojtěcha^[zdroj?], dále tolik ostatků svatého kříže, že by patrně daly dohromady celý les a touha středověké duše po mystériu zplodila i mnohé kuriózní ostatky, jako předkožku Páně, mléko Panny Marie, šprušli z Jákobova žebříku, nebo například pírko z archanděla Michaela.^[zdroj?]

Uctívání ostatků kritizovali církevní reformátoři, jako například Kalvín. Dnešní přístup k ostatkům je v křesťanství mnohem střízlivější. Ostatky musí být opatřeny certifikátem pravosti^[zdroj?] a hysterické projevy víry okolo ostatků jsou dnes zřídkavé.

Církev rozlišuje tři stupně ostatků - buď jsou to přímo ostatky světce, zpravidla kosti, nebo jde o věci, které užíval - například roucho sv. Jana Kapistrána anebo jde jen o předměty, které jsou o ostatky dotýkané - jde obyčejně o svaté obrázky.

[editovat] České relikvie

V novogotickém hlavním oltáři katedrály sv. Víta na Pražském hradě jsou umístěny v náhrobcích relikvie svatých Vojtěcha, Víta, Václava, Ludmily, Prokopa, Cyrila a Metoděje. V klenotnici Metropolitní kapituly sv. Víta v Praze se nachází přilba a drátěná košile sv. Václava. Především v době baroka bylo uctíváno Svatováclavské palladium, měděný reliéf, který dle legendy nosil Sv. Václav na krku a kterému je připisována ochranná moc.

Relikvie jsou součástí Svatovítského pokladu. Zejména se jedná o hřeb z Kristova kříže zasazený do zlata a ostatkový kříž (zvaný korunovační). Značnou část relikvií nashromáždil Karel IV. (gotické textilie a relikviáře).

V zámecké kapli sv. Jiří v Českém Krumlově jsou uchovány ostatky sv. Kalixta (pravděpodobně dvou světců stejného jména).

[editovat] Islám

Některými muslimy jsou uctívány Mohamedovy vlasy, jeho oblečení nebo jeho meč.

[editovat] Buddhismus

V buddhismu jsou ostatky ukládány a uctívány v dágobách (stúpách).

[editovat] Reference

1. ↑ http://www.iencyklopedie.cz/ostatky 17.7.2008
2. ↑ heslo relics v Catholic encyclopedia 17.7.2008
3. ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice : Leda, 2004. ISBN 80-85927-85-3. S. 535.
4. ↑ heslo relics v Catholic encyclopedia 17.7.2008

[editovat] Externí odkazy

• Relikvie světců v ČR

Tento článek týkající se náboženství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.