Republikánská strana (USA)

Republikánská strana (anglicky Republican party), přezdívaná Velká stará strana (GOP,Grand Old Party), je jedna z dvou hlavních politických stran ve Spojených státech. Strana zastává pevné konzervativní i náboženské (křesťanské) hodnoty, kombinované s americkým nacionalismem. Republikánská strana byla založena roku 1854 protiotrokářskými aktivisty a zastánci bezplatného osidlování. Celoamerickou stranou se Republikáni stali až roku 1856. Prvním republikánským prezidentem se stal Abraham Lincoln v roce 1860. Poté co skončila americká občanská válka (1865) porážkou Jihu, tedy zachováním územní celistvosti americké Unie a zrušením otroctví, se Demokratická a Republikánská strana od sebe lišily jen velmi málo. Demokraté byli stoupenci svobodného obchodu, menší federální vlády a větší decentralizace, republikáni prosazovali protekcionistická cla, jakož i podporu federální vlády průmyslu a transkontinentálním železnicím.

Republikáni se pyšní i tím, že první žena, která byla zvolena do Kongresu (Jeanette Rankin za stát Montana) pocházela právě z jejich strany. Znakem strany je slon [1].

Abraham Lincoln

[editovat] Ideologický základ

Předchůdkyní strany bylo politické uskupení nazvané Federalisté ^[zdroj?]. Už od dob Federalistů a ještě více pak po založení samotné Republikánské strany měli její členové a příznivci silnou víru v individualismus, omezenou vládu a plně volný obchod. To jim vyneslo podporu a ocenění od tradiční euroasijské pravice. Často jsou ale kritizováni kvůli svému postoji ke globálnímu oteplování, favorizování trestu smrti a v minulosti také kvůli tolerování rasové a náboženské nesnášenlivosti. Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že Republikáni mají silnou podporu u vdaných (často tedy starších) párů, více u mužů, než u žen. [2]

[editovat] Neokonzervatismus

Neokonzervatismus (angl. „neocon”) je politický směr, který se prosadil v USA a v Republikánské straně v posledních zhruba 20 - 30 letech jako reakce na levicový radikalismus šedesátých let. Za jeho zakladatele bývají označování newyorkští židovští intelektuálové, jeden ze zakladatelů a čelní představitel tohoto směru, Norman Podhoretz však upozorňuje, že myšlenkové podhoubí tvořili spíše bývalí radikálové a liberálové bez ohledu na vyznání.

Irving Kristol, další čelní představitel tohoto hnutí, charakterizoval neokonzervativce jako liberála, který byl přemožen realitou.

S klasickými konzervativci neokonzervativci sdílejí důrazy na tradiční hodnoty jako rodina, vzdělání, tradiční morálka apod., ovšem neodmítají ani státní zásahy přinášející podporu těchto hodnot. Důležitým prvkem jejich úvah je právě hledání optimálního bodu státní podpory „pozitivních vlastností”. Tedy například určení podpory státu v nezaměstnanosti tak, aby nebyla příliš vysoká a stimulovala tak občana k hledání zaměstnání, přitom ho ovšem nenechávala „na pospas”. Nebo nacházení bodu, kdy přerozdělování státních příspěvků začíná narušovat hospodářský růst.

Jako základní hnací prvek úspěšné společnosti vnímá prosperitu, která má však být pouze prostředkem k rozvíjení vyšších cílů jako kultura, vzdělání, osobní rozvoj či náboženství.

Díky důslednému antikomunismu (danému původní levicovou minulostí většiny zakladatelů) a odmítání politiky ústupků Sovětskému svazu získali v některých levicových kruzích pověst podporovatelů zbrojení a americké hegemonie vůbec. V současné době bývá neokonzervatismus těmito kruhy označován za ideového původce americké světové politiky, ačkoliv spíše teprve hledá, jak se s americkou převahou vypořádat a jak ji užívat.

[editovat] Představitelé neokonzervatismu

Neokonzervatismus má v USA poměrně silné, i když (díky neúspěchu ve válce v Iráku) slábnoucí postavení ^[zdroj?]. Příznivci neokonzervatismu jsou obvykle Američané v malých městech, praktikující křesťané a voliči Republikánské strany. Mezi hlavní představitele neokonzervatismu patří bývalý americký prezident Ronald Raegan, nynější prezident George W. Bush, bývalý šéf světové banky Paul Wolfowitz, bývalý ministr obrany Donald Rumsfeld či viceprezident Dick Cheney.

[editovat] Extérní odkazy

• www.gop.com - oficiální stránka
• Save The GOP
• 150 let Republikánské strany v USA
• Soubor článků o RS na aktualne.centrum.cz
• Mladí republikáni

Tento politický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.