Altajsko

Altajská republika Республика Алтай Respublika Altaj Алтайская Республика
vlajka znak
geografie
Hlavní město:	Gorno-Altajsk
Rozloha:	92 600 km²
Časové pásmo:	+6
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	202 947
Hustota zalidnění:	2 ob. / km²
Jazyk:	ruština (úřední),
Národnostní složení:	Rusové, Altajci, Kazaši, Ukrajinci
Náboženství:	pravoslaví
správa regionu
Nadřazený celek:	Rusko
Druh celku:	Republika Ruské federace
prezident
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2:	RU-AL

Altajská republika, nebo také Republika Altaj (rusky: Респу́блика Алта́й) je republika v Sibiřském federálním okruhu Ruské federace. Má rozlohu 92 600 km² a 202 947 obyvatel (2002). Hlavním městem je Gorno-Altajsk. Platí zde novosibirský čas (UTC +6 hod., SEČ +5 hod.).

[editovat] Poloha a přírodní podmínky

Republika Altaj se nachází v jižní části Sibiře na pomezí Kazachstánu, Číny a Mongolska, v rámci Ruska sousedí s Altajským krajem, Kemerovskou oblastí a republikami Chakasko a Tuva. Pro polohu v centrální části pohoří Altaj se tomuto území někdy přezdívá Ruský Tibet. Nejvyšší horou republiky, Altaje a celé Sibiře je Bělucha (4 506 m) na hranici s Kazachstánem. Altaj pokrývá téměř celé území republiky čtyřtisícovými hřbety, oddělených údolími řek. Hlavní vodní toky představují zdrojnice Obu Bija a Katuň (se svými přítoky Argut, Koksa a Čuja). Největší jezero je Tělecké, altajsky: Altyn Köl („Zlaté jezero“) o rozloze 230,8 km² a hloubce 325 m, ze kterého vytéká řeka Bija.

[editovat] Historie

Předchůdkyní Republiky Altaj byla Ojrotská autonomní oblast (Ойротская автономная область), vytvořená v rámci Altajského kraje 1. června 1922. Od 7. ledna 1948 nesla název Horská-Altajská autonomní oblast (Горно-Алтайская автономная область). V říjnu 1990 byla povýšena na autonomní republiku a 3. června 1991 vyčleněna z Altajského kraje a jako republika podřízena přímo Ruské federaci. Od roku 1993 nese současný název Republika Altaj (Республика Алтай).

[editovat] Obyvatelstvo

Osídlení hornaté republiky je velmi řídké, pouze 2 obyvatelé/km²; čtvrtina populace žije v hlavním městě. Co do národnostního složení, žije zde 57 % Rusů, což je asi 116 000 lidí. Dále následují etničtí Altajci, kteří představují jen 30,7 % obyvatel – 62 000 lidí. Také jsou zastoupeny i menšiny z bývalých republik SSSR, jako např. Kazaši (6 %) nebo Ukrajinci (0,9 %). V zemi je jen jedna univerzita, kterou je Gorno-Altajská státní univerzita.

[editovat] Ekonomika

V zemi se hlavně pěstují zemědělské plodiny, které zpracovává potravinářský průmysl (ten je v Altajské rep. nejvíce rozvinut). Následuje těžba dřeva (do země částečně zasahuje severská tajga). V zemi je také mnoho nerostných surovin (např. zlato, stříbro, železné rudy, lithium a další), které se těží.

[editovat] Doprava

V Altajské republice nejsou železnice. Hlavní silniční tah vede z Gorno-Altajsku do města Koš-Agač horskými údolími a dále na jih, průsmykem Dörböt Dabaan do Mongolska. Také je zde několik letišť pro osobní dopravu.

[editovat] Města

• Gorno-Altajsk (správní)
• Koš-Agač
• Čibit
• Argut
• Elekmonar
• Usť-Kan
• Usť-Ulagan

[editovat] Externí odkazy

• http://www.altai-republic.ru/ – oficiální stránky Republiky Altaj (rusky/anglicky)
• Cestovní kanceláře v Republice Altaj
• Hotel Salut, Republikа Altaj (rusky/anglicky)

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)