Retinoblastom

Retinoblastom je druhým nejrozšířenějším zhoubným nádorem oka (hned po uvealním malignomu) a vůbec nejrozšířenější dětská oční malignita. Nejčastěji se vytváří z buněk zárodečné sítnice oka, které se v pozdějších fázích nitroděložního vývoje diferencují na fotoreceptory. Metastatickými ložisky může být poseta i celá sítnice.

Retinoblastom mívá bělavou barvu, způsobenou především kalcifikacemi v jeho nekrotické tkáni. Pod mikroskopem jsou patrné rozetovité, až kopretinovité formace buňek.

[editovat] Vznik a druhy retinoblastomu

Vyskytuje se ve dvou formách, dědičné a výjimečné. Dříve, nežli může vzniknout retinoblastom, musí být vyřazeny nebo mutovány obě alely supresorových genů (tj. geny, které potlačují nekontrolovatelné dělení).

Při nedědičné (výjimečné) formě vznikají obě mutace v jedné buňce, buď při zárodečném vývoji, nebo krátce po narození, poté se může retinoblastom už nekontrolovatelně dělit. Děti s touto formou mají výlučně jediný retinoblastom.

Co se dědičné formy týče, jedna ze dvou potřebných mutací je přítomna již ve vajíčku (tato mutovaná alela je zděděna od jednoho z rodičů) a bude ve všech buňkách (včetně buněk oční sítnice) novorozence. Poté stačí již jen jedna jediná mutace, a protože cílových buněk oční sítnice je kolem deseti milionů, retinoblastom je téměř vždy mnohočetný.

Tento článek týkající se lékařství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.