Rheia

Rheia

Rheia (řecky Ῥέα, latinsky Rhea nebo Ops) je v řecké mytologii manželkou Titána Krona, matkou Hestie, Démétry, Héry, Háda, Poseidóna a nejvyššího boha Dia.

Rheia byla v řecké mytologii podle Pelasgického mýtu o stvoření světa dcerou Eurynomé a hada Ofióna. Spolu s Kronem byla jako každý z Titánů přidělena jedné z hvězdných mocností, v jejím případě to byl Saturn. Podle Homérského mýtu o stvoření světa byla nejen Kronovou manželkou, ale i sestrou, měli stejné rodiče i jako ostatní Titáni - Úrana a Gaiu.

Gaia se stala manželkou Úrana, když ovládl svět a zplodili dvanáct potomků, Titánů jménem Ókeanos, Koios, Kríos, Hyperíón, Íapetos a Kronos a Titánky jménem Theia, Rheia, Mnémosyné, Foibé, Themis a Téthys.

V době, kdy byl Kronos vládcem světa, obával se, aby jeho potomci proti němu nepovstali tak, jako on povstal proti svému otci. Proto každého novorozence spolkl a chystal se pohltit i dalšího očekávaného potomka. Rheia se však ukryla na Krétě a v hluboké jeskyni tajně porodila syna, který dostal jméno Zeus. Kronovi odevzdala kámen v plenkách a on ho spolkl.

Zeus vyrůstal pod ochranou nymf a horských démonů. Když dospěl, vzbouřil se proti otci a donutil ho vyvrhnout z útrob všechny děti. Po desetiletí tvrdých bojů ho zbavil vlády.

Rheie se dostalo zadostiučení: její syn Zeus se stal nejvyšším bohem a panovníkem nad nebem a zemí; Poseidón se stal vládcem moře, Hádés podsvětí. Rovněž její dcery byly mocnými bohyněmi.

Byla silně spojena s Kybelé. V římské mytologii byla Magna Mater deorum Idaea a identifikována s Ops.

V umění, byla Rhea obvykle zobrazována na voze taženém dvěma lvy, a ne vždy byla rozlišitelná od Cybele.

Řekové Rhei neprokazovali žádnou mimořádnou úctu, i když byla matkou nejvyššího boha. V Římě byla uctívána pod jménem Rhea nebo Ops.

V Homérovi je Rhea matkou bohů, i když ne univerzální matkou jako Kybelé, se kterou byla později identifikována. Původním střediskem jejího uctívání byla Kréta, kde údajně ukryla Dia.

V dávných dobách zdůvodňovali Řekové podobnost Rheie s Kybelé tím, že Rheia uprchla před Kronem ze svého sídla na Krétě do divokých hor v Anatolii (Strabon. 469, 12). Jiní spisovatelé měli obrácený pohled (Vergilius, Aeneis III) a ten bude zřejmě pravdivější, že kulturní a obchodní styky s pevninou přinesly na Krétu i kult uctívání Asijské velké matky, která se pak stala krétskou Rheiou.

V řecké mytologii (podle homérského mýtu) je symbolem Rheie Měsíc. Dalším jejím symbolem je labuť, protože je to jemné zvíře. Dalším jejím symbolem jsou dva lvi, kteří táhnou její vůz.

[editovat] Rhea ve výtvarném umění

Rhea byla nejvíce zobrazována v kombinaci s ostatními bohy, jako např. s Démétér. Často je zobrazována jako matka bohů, nejčastěji pak jak sedí na Omfalu. Některá zobrazení se také zabývají Gigantomachií, kde se Rhea nachází na straně olympských bohů.

[editovat] Reference

• Robert Graves (1982), Řecké mýty - Odeon, Praha
• Vojtěch Zamarovský (2005), Bohové a hrdinové antických bájí – BRÁNA s.r.o., Praha, ISBN 80-7243-266-4

[editovat] Externí zdroje

http://www.theoi.com/Titan/TitanisRhea.html -: výtahy z originálních řeckých pramenů (v angličtině)