Adolf Richard Zsigmondy

Adolf Richard Zsigmondy

Adolf Richard Zsigmondy (1. dubna 1865 Vídeň, Rakousko – 24. září 1929 Göttingen, Německo) byl německý chemik. V roce 1925 získal Nobelovu cenu za důkaz heterogenní povahy koloidních roztoků.

[editovat] Životopis

Zsigmondy napřed vystudoval na technice ve Vídni kvantitativní analýzu a pak se naučil organickou chemii na univerzitě v Mnichově. Po skončení svého studia se stal soukromým docentem na univerzitě v Berlíně. Roku 1907, po tříleté práci ve sklárně v Jeně, ho jmenovali profesorem anorganické chemie a po nějaké době ředitelem ústavu anorganické chemie na univerzitě v Göttingen.

[editovat] Vědecká činnost

Celou svoji vědeckou činnost se snažil Zsigmondy věnovat studiu koloidní chemie. Nejdříve se věnoval duhové barvě na skle a porcelánu, po nějaké době přešel na studování vytvoření způsobu získávání koloidních roztoků a jejich ultrafiltrace. Roku 1903 se podařilo jemu a H. F. Siedentopfovi sestrojit ultramikroskop a ultrafiltr roku 1922. S těmito pomůckami pak Zsigmondy objevil klasifikaci koloidních částeček podle viditelnosti v ultramikroskopu a také podle vzájemného působení s rozptýleným prostředím.

Velké objevy Zsigmondy v oblasti koloidů měly velký význam především pro poznání živé přírody, protože už známe, že všechny procesy probíhající v živých organismech jsou spojeny s koloidní povahou protoplazmy.

[editovat] Literatura

Tento článek potřebuje doplnit či upravit bibliografii, tj. literární citace (reference). Můžete Wikipedii pomoci tím, že na konec článku přidáte (resp. upravíte) sekci „Literatura“, kde uvedete knihy, ze kterých lze o daném tématu čerpat více informací. Ideální formát údajů naleznete v článku Citace, návod pak na příslušné dokumentační stránce k šabloně užívané pro citace. Přidávejte knihy s rozmyslem – jak do kvantity (aby bibliografie nebyla nepřiměřeně dlouhá), tak do kvality (přidávejte jen knihy, které dané téma skutečně postihují).