Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Richard Beard

Richard Beard
Wendell Phillips daguerreotype by Richard Beard 1841.jpg
Narození 22. prosince 1801
Devon
Úmrtí 7. června 1885 (ve věku 83 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Portrétista v Beardově fotografickém studiu; v ruce drží hodinky a krytku objektivu, 1843

Richard Beard (22. prosince 18017. června 1885) byl anglický podnikatel a fotograf, který důrazně chránil své fotografické podnikání vedením sporů ohledně svých fotografických patentů, aby pomohl založit profesionální fotografii ve Spojeném království. V roce 1841 otevřel v Londýně první anglický fotografický ateliér a také jeden z prvních evropských.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Richard Beard se narodil v East Stonehouse v hrabství Devon jako druhý syn Richarda Bearda Bowdena (1773–1840) a jeho manželky Elizabeth (1775–1818). Beardův otec byl kupcem a Beard sám se časem k rodinnému podnikání připojil. Za manželku si vzal Elizabethu Branscombeovou (* 1798) 12. března 1825. Po Beardovi se stal obchodním manažerem. Přestěhoval se do Londýna na počátku 30. let, v roce 1833 investoval do obchodu s uhlím, ale jeho obchodní zájmy byly široké. V roce 1839 si nechal zaregistrovat patent pro barevný tisk na tkaninu.[1]

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1839, kdy po prvním oznámení praktických fotografických procesů Louise Daguerra a Williama Foxe Talbota vypuklo „veřejné šílenství“ a „obrovské vzrušení“, se Beard začal o fotografii zajímat. Na začátku roku 1840 Beard kontaktoval patentového agenta Williama Carpmaela (1804–1867), který pracoval taktéž jako agent pro Talbota.[2] Carpmael zprostředkoval schůzku mezi Beardem a Američanem Williamem S. Johnsonem, který se staral o marketing s fotoaparáty jeho syna Johna a Alexandra Wolcotta, který přístroje konstruoval. Fotoaparát fungoval zprvu nedokonale, ale Beard pochopil podnikatelský potenciál fotografie a uzavřel obchodní smlouvu s Johnsonem a Wolcottem, aby si zajistil patent na fotoaparát. Později přijal chemika Johna Fredericka Goddarda, aby proces zindustrializoval, zlepšil kvalitu a spolehlivost.[1]

V roce 1841, s pomocí vynálezce Johna Johnsona, Richard Beard otevřel v Anglii první profesionální fotografické studio při Royal Polytechnic Institution.[3]

Získal patentový monopol na proces daguerrotypie v Anglii a investoval 20 000 liber na vytvoření řetězce fotografických ateliérů v Londýně a prodával licence studiím v provinciích. Goddard pracoval jako technický poradce. Zkoumal možnosti licencování procesu kalotypie Foxe Talbota, ale nedokázali dohodnout vzájemné podmínky.[1]

V roce 1842 si v Anglii nechal patentovat variaci metody kolorování, kdy se barevný prášek aplikoval na jemný povrch daguerrotypie za pomoci tepla. Původní metodu vynalezl švýcarský malíř a grafik Johann Baptist Isenring, který používal směs arabské gumy a pigmentů pro zabarvení prvních daguerrotypií již v roce 1840 nebo 1841. Další patenty s obměnami byly zaznamenány ve Francii Étiennem Lecchim v roce 1842 a Léotardem de Leuzem v roce 1845.

Ačkoli Beard v roce 1851 se sám označoval jako „fotografický umělec“ a vystavoval na Velké výstavě v Londýně, existuje usvědčující materiál, že sám byl velký začátečník. Dochované daguerrotypie přisuzované jemu jsou do značné míry práce druhých.[1]

Soudní spory a deziluze[editovat | editovat zdroj]

Beard byl houževnatým obráncem svých obchodních zájmů, zapojoval se do mnoha právních sporů[4] včetně žaloby proti Antoinovi Claudetovi a hlavně proti Egertonovi, které jsou známé jako spor Beard v. Egerton.[5] Tento dlouhý a složitý případ, jak se ukázalo, nakonec způsobil další nechuť do dalších sporů. Ačkoli v roce 1849 vyhlásil bankrot, je pravděpodobné, že se jednalo pouze o komerční trik, poněvadž není žádný další důkaz o tom, že by byl chudý. Dohled nad vedením podniku získal jeho syn Richard.[1]

Stáří[editovat | editovat zdroj]

Beardův zájem o fotografii poklesl a roku 1861 sám sebe popisoval jako „obchodník s uhlím“. V 60. letech Beard krátce etabloval jako odborník na léčbu elektrickým proudem.[1]

Zemřel v Hampsteadu a byl pohřben na tamějším hřbitově.[1]

Portrétní fotografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Ward (2006)
  2. Wood, R. D. The Calotype Patent Lawsuit of Talbot v. Laroche 1854. Bromley, Kent: privately published, 1975. Dostupné online. ISBN 0-9504377-0-0. )
  3. John Hannavy, Encyklopedie fotografie devatenáctého století (Encyclopedia of nineteenth-century photography), Volume 1 (Routledge Publishers, 2005) str. 126
  4. Wood (1979)
  5. (1849) 8 CB 165, 19 LJCP 36, 13 Jur 1004, 13 LTOS 426

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Richard_Beard&oldid=15375311
Stránka byla naposledy upravena 3. 10. 2017 v 12:56. Editovat celý článek Richard Beard.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy