Richenza z Northeimu
Richenza z Northeimu (okolo 1087 / 1089 – 10. června 1141) pocházela z rodu Northeimských hrabat a byla saskou vévodkyní, královnou a císařovnou Svaté říše římské a poslední významnou consors regni.
Obsah |
[editovat] Rodina, život a politický vliv
Richenza se narodila okolo roku 1087 / 1089 v manželství northeimského hraběte a fríského markrabího Jindřicha Tlustého († 1101) a Gertrudy Brunšvické (z Braunschweigu) († 1117), dcery míšeňského markrabího Ekberta I. Měla bratra Otu († 1117) a sestru Gertrudu († před 1165).
V roce 1100 se Richenza provdala za saského vévodu a pozdějšího císaře Lothara ze Supplinburgu (Süpplingenburgu), kterého její bohaté dědictví učinilo nejmocnějším mužem v Sasku. Manželé měli jedinou přeživší dceru Gertrudu (* 1115), která byla roku 1127 provdána za bavorského vévodu Jindřicha Pyšného z rodu Welfů († 1139), jejich synem byl Jindřich Lev (* 1129).
Richenza se po manželově boku stala roku 1125 římsko-německou královnou (korunována byla v Kolíně nad Rýnem) a roku 1133 císařovnou. Patřila k úzkému okruhu rádců svého manžela, na něhož měla silný vliv.[1] Jako spoluvladařka byla mnohými žádána o intervenci u svého manžela a účastnila se i 2. italského tažení 1136-1137. Svého manžela též zastupovala na říšském soudu. Její politické postavení a vliv je možno vidět také v tom, že roku 1134 pomohla zbavit vévodu Fridricha II. Švábského říšské klatby.[2]
Po smrti svého manžela (4. prosince 1137) se postavila do čela welfské strany proti Štaufům.[3] a jako nového krále se snažila prosadit svého zetě Jindřicha Pyšného, a to na základě nároku založeného na jeho designaci umírajícím Lotharem III. O Letnicích následujícího roku se však v čele poselstva saských velmožů objevila na dvorském sjezdu v Bambergu a uznala králem Konráda III. Po smrti Jindřicha Pyšného (20. října 1139) se Richenza stala tvrdou obránkyní dědických nároků jeho syna Jindřicha Lva, o jehož výchovu se také starala, a podařilo se jí prosadit, aby byl v Sasku obecně uznán právoplatným vévodou.[4]
[editovat] Reference
- ↑ Fössel, A.: Die Königin, s. 273.
- ↑ Ketsch, P.: Frauen, s. 364.
- ↑ Kellermann-Haaf, P.: Frau und Politik, s. 256.
- ↑ Frommer, H.: Spindel, Kreuz und Krone, Herrscherinnen des Mittelalters, Wiesbaden 1996, s. 204-235. Srov.: Fössel, A.: Die Königin, s. 276.
[editovat] Prameny
- Johann Friedrich Böhmer, Wolfgang Petke: Regesta Imperii IV, 1. Die Regesten des Kaiserreiches unter Lothar III. und Konrad III., Teil 1: Lothar III., Köln u. a. 1994.
[editovat] Literatura
- Ennenová, E.: Ženy ve středověku, Praha 2001, s. 136.
- Lexikon des Mittelalters 7, s. 829.
- Fössel, A.: Die Königin im mittelalterlichen Reich. Herrschaftsausübung, Herrschaftsrechte, Handlungsspielräume, Stuttgart 2000, ISBN 3-7995-4256-6.
- Ketsch, P.: Frauen im Mittelalter, Bd. 2: Frauenbild und Frauenrechte in Kirche und Gesellschaft, Quellen und Materialien, Düsseldorf 1984.
- Kellermann-Haaf, P.: Frau und Politik im Mittelalter. Untersuchungen zur politischen Rolle der Frau in der höfischen Romanen des 12., 13. und 14. Jahrhunderts, Göppingen 1986, ISBN 3-87452-691-7.
[editovat] Externí odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Středověk |
| Římsko-německá královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdkyně: Matylda Anglická |
1125 - 1137 | Nástupkyně: Gertruda ze Sulzbachu |
| Císařovna Svaté říše římské | ||
|---|---|---|
| Předchůdkyně: Matylda Anglická |
1133 - 1137 | Nástupkyně: Beatrice Burgundská |
| Saská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdkyně: Žofie Uherská |
1133 - 1137 | Nástupkyně: Gertruda Saská |
Poznámka k posloupnosti: Od roku 1127 až do své smrti v roce 1130 nebo 1131 byla římsko-německou královnou též Gertruda z Komburgu, a to jako manželka vzdorokrále Konráda Štaufského, který byl po Lotharově smrti roku 1138 zvolen římsko-německým králem jako Konrád III.