Rijeka

Rijeka
Pohled na město od severu
vlajka
poloha
souřadnice:	45° 19′ 47" s. š., 14° 25′ 56" v. d.
nadmořská výška:	0-? m n. m.
stát:	Chorvatsko
župa:	Přímořsko-gorskokotarská
administrativní dělení:	7 okruhů
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	44 km²
počet obyvatel:	144 043 (2001)
hustota zalidnění:	3274 obyv. / km²
etnické složení:	Chorvati (80 %) a Srbové, Italové a další
náboženské složení:	římskokatolické a pravoslavné křesťanství
správa města
starosta:	Vojko Obersnel
oficiální web:	http://www.rijeka.hr
telefonní předvolba:	(+385) 051
PSČ:	51000

Rijeka (italsky Fiume; německy St. Veit am Flaum; slovinsky Reka; dříve maďarsky Szentvit) je přístavní město v severním Chorvatsku. Leží v Kvarnerském zálivu Jaderského moře, východně od Istrie. Se svými 145 000 obyvateli je třetím největším městem země. Sídlí zde Přímořsko-gorskokotarská župa a katolické arcibiskupství. Patronem města je svatý Vít.

[editovat] Historie

Národní divadlo Ivana pl. Zajca

Chrám sv. Víta

V době Římské říše zde byla liburnská osada, od 7. století je město osídleno Slovany. Ve středověku jí vládli aquilejští patriarchové, od 13. století získala titul města. Roku 1471 se stala majetkem Habsburků, v jejichž područí zůstala dalších 300 let. Až v 18. století, v roce 1717 byla vyhlášena svobodným přístavem. V letech 1808 až 1814 ji drželi Francouzi, poté byla navrácena Rakousku a od roku 1822 spadala pod Uhersko. Po pádu Rakouska-Uherska v roce 1918 se většina obyvatel přiklonila k připojení k Itálii, čemuž bylo vyhověno. V meziválečném období byla tak Rijeka rozdělená mezi Itálii (většina města) a Jugoslávii (východní části), od roku 1947 byla již celá jugoslávská.

[editovat] Charakter města

Rijeka je oblíbené turistické letovisko – jednak pro své památky, ať barokní jezuitský Chrám sv. Víta, vystavěný na kruhovém půdorysu, chrám sv. Jeronýma, paláce z 19. století, kapucínský kostel z počátku 20. století, pozůstatky římského osídlení či výstavné korzo a úzké uličky ve středu města, jednak pro mořské pobřeží (v tom ale Rijece konkuruje sousední Opatija, neboť v Rijece většinu pobřeží zaujímá přístav). Jsou zde také divadla, univerzita (1973), galerie a mnoho muzeí. Každou zimu se zde koná velký karneval. Sídlí zde fotbalový klub HNK Rijeka.

Většinu obyvatel tvoří Chorvati kteří jsou zpravidla římskými katolíky, stejně jako menšina Italů; dále je zde menšina pravoslavných Srbů a také muslimů.

V roce 1912 se zde narodil maďarský politik János Kádár.

[editovat] Doprava

Rijeka je největším přístavem Chorvatska s ročním obratem 13 milionů tun. Lodě se zde také vyrábějí. Trajekty odtud jezdí na blízké ostrovy (Krk, Cres) a některých chorvatských a italských měst. Rijeka je napojena na dálnici A6; z místního nepříliš frekventovaného nádraží jezdí vlaky do Záhřebu, Osijeku a do Lublaně, v letní sezóně počet destinací stoupá o některá středoevropská města. Zajímavostí je náročné trasování tratě na Zábřeh centrem města.

Místní a městskou dopravu zajišťují autobusy na 17 linkách. V minulosti (1899–1952) byla provozována také tramvajová doprava, kterou později nahradily trolejbusy, zrušené roku 1971.

Aktuální počasí

Rijeka / Omisalj, Chorvatsko

11.10.2008 v 18:00 (UTC) byla
teplota 19 °C,
žádná oblačnost.

---

Vítr vane rychlostí  ? 
ze severu.

• více informací o počasí včetně historie

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Rijeka

• Oficiální stránky

Chorvatsko – Hrvatska – (HR)

Župy (Županije) Chorvatska (a jejich správní centra) : Město Záhřeb |Záhřebská župa | Bjelovarsko-bilogorská župa (Bjelovar) | Brodsko-posávská župa (Slavonski Brod) | Dubrovnicko-neretvanská župa (Dubrovnik)| Istrijská župa (Pazin) | Karlovacká župa (Karlovac) | Koprivnicko-križevecká župa (Koprivnica) | Krapinsko-zagorská župa (Krapina) | Licko-senjská župa (Gospić) | Mezimuřská župa (Čakovec) | Osijecko-baranjská župa (Osijek) | Požežsko-slavonská župa (Požega) | Přímořsko-gorskokotarská župa (Rijeka) | Sisacko-moslavinská župa (Sisak) | Splitsko-dalmatská župa (Split) | Šibenicko-kninská župa (Šibenik)| Varaždinská župa (Varaždin)| Viroviticko-podrávská župa (Virovitica) | Vukovarsko-sremská župa (Vukovar) | Zadarská župa (Zadar)