Rilsko-rodopský masiv

Rilsko-rodopský masiv, Рило-Родопски масив
Řeka Mesta protékající pohořím Rodopy
Nejvyšší bod	Musala (2 925 m)
Délka	km
Rozloha	km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazený celek	Trácko-makedonský masiv
Sousední celky	Srbsko-makedonský masiv, Stara planina, Hornotrácká nížina, Trácký masiv, Egejské moře
Podřazené celky	Rila, Pirin, Vitoša, Rodopy, Slavjanka, Stargač, Falakro, Pangaeon
Světadíl	Evropa
Státy	Bulharsko Řecko
Horniny	rula, žula, svor, fylit, vápenec
Poznámka	{{{poznámka}}}
Povodí	Dunaj, Marica, Mesta, Struma

Rilsko-rodopský masiv je horský systém tvořící střední a nejvyšší část Trácko-makedonského masivu. Zasahuje na území Bulharska a Řecka. Jeho nejvyšší horou je rilská Musala (2 925 m).

[editovat] Vymezení

Rilsko-rodopský masiv je na západě vůči Srbsko-makedonskému masivu vymezen riftovým údolím Strumy. Na severu od Stare planiny a Hornotrácké nížiny a na východě od Tráckého masivu jej odděluje údolí Marice, na jihu zasahuje až k Egejskému moři.

[editovat] Geologie

Celá soustava je vrásno-zlomového původu - pohoří jsou tvořeny krami vyzdviženými a pánve a kotliny pokleslými. Vývojově jsou to trosky velmi starých pohoří, jež byla zarovnána a teprve v neogénu získala dnešní uspořádání hrásťových pohoří s častými zbytky zarovnaných povrchů, příkrými svahy a velkými výškovými rozdíly. Vše pak dotvořila ledovcová modelace, která dala horským štítům vzhled karlingů, dala vzniknout skalním stěnám, karům a trogům.

[editovat] Členění a nejvyšší vrcholy

• Rila - Musala 2 925 m
• Pirin - Vichren 2 914 m
• Vitoša - Černi Vrah 2 290 m
• Slavjanka - Gotsev Vrah 2 212 m
• Falakro - 2 194 m
• Rodopy - Goljam Perelik 2191 m
• Pangaeon - Mati 1 956 m
• Stargač - Kulata 1 270 m

[editovat] Vodstvo

Přes Rilsko-rodopský masiv přechází rozvodí mezi úmořími Černého a Egejského moře. Pramení zde Struma, Iskăr, Marica a Mesta. Vzhledem k dřívějšímu zalednění jsou zdejší pohoří bohatá na na jezera. V Rile je 183 ledovcových jezer, v Pirinu dokonce 186^[1]. Největší z nich je rilské Smradlivo ezero (24 ha). V celé horské soustavě se také nachází mnoho vodních nádrží - např. Bílý Iskăr

[editovat] Reference

1. ↑ KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. [s.l.] : Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. (česky)