Rizalit

Budova opatřená trojicí rizalitů – jedním středovým a dvěma bočními

Rizalit (též risalit, z italského risalto – výstupek) je označení pro středovou nebo boční část stavby vystupující po celé výšce z líce průčelí až o hloubku jedné okenní osy.

Hloubka rizalitu může být zcela nepatrná, například pouze naznačená pomocí výstupku v omítce. V takovém případě se někdy používá termín pseudorizalit, který však není příliš rozšířený. Naopak pokud má vystupující část budovy dvě a více okenních os, jedná se již o samostatné křídlo. Rizalit zpravidla zdůrazňuje střed nebo kraje budovy a proto bývá často bohatěji členěn architektonickým tvaroslovím. Často zde bývá hlavní portál, balkon, terasa. Rizalit může být také vyšší než ostatní části budovy. V baroku často přecházel do pavilonovité nástavby po způsobu belvederu. Může být též opatřen frontonem a nebo samostatně tvarovanou střechou, například mansardovou. Výjimečně však může být rizalit i o něco nižší než zbytek budovy.

Častá je i kombinace trojice rizalitů (vizte obrázek). Rizalit je většinou obdélný, může však být i polygonální nebo půlválcový či podkovovitý. Pak jej nazýváme cylindrický rizalit.

[editovat] Reference

• DUDÁK, Vladislav a kol.: Encyklopedie světové architektury, Baset, Praha 2002, ISBN 80-86-223-90-6, S. 801.