Rjazaň

Rjazaň (rusky Ряза́нь) je starobylé město uprostřed evropské části Ruské federace, při řece Oka 196 km jihovýchodně od Moskvy. Rjazaň, do roku 1778 zvaná Perejaslavl-Rjazanskij, má 529 000 obyvatel (odhad 2005) a je správním střediskem Rjazaňské oblasti.

[editovat] Historie

Počátky města se datují do roku 1095, kdy ruští osadníci, pravděpodobně na popud černigovského knížete Jaroslava Svjatoslaviče († 1129), přišli do oblasti, obývané dříve mordvinskými kmeny a založili v místech, kde se stékají říčky Trubež a Lybeď před ústím do Oky, hradiště, zvané Perejaslavl-Rjazanskij (Переяславль-Рязанский). Od poloviny 12. století existovalo už samostatné Rjazaňské knížectví; jeho sídlem však bylo hradiště Rjazaň, dnešní Staraja Rjazaň (Старая Рязань), ležící u Spasska, 50 km jihovýchodně od města nynějšího. V roce 1198 se Rjazaň stala sídlem pravoslavného biskupství. Rjazaň byla prvním z ruských měst, kde se objevili Mongolové Batu chána a po šestidenním krvavém boji byla 21. prosince 1237 vypleněna. Město sice brzy obnovili, ale původní nádhery a významu už nedosáhlo; biskupství a posléze i knížecí dvůr se přesunuly do Perejaslavlu, kudy procházela důležitá obchodní cesta. Stará Rjazaň postupně zpustla. Největšío významu dosáhlo rjazaňské knížectví ve druhé polovině 14. století za vlády knížete Olega Ivanoviče, kdy na čas konkurovalo sousednímu knížectví moskevskému. Za Olegových nástupců se rjazaňská země postupně dostala pod moskevský vliv a její samostatnost definitivně skončila roku 1521 dosazením moskevského místodržícího do Perejaslavlu. Roku 1778 došlo k přejmenování Perejaslavlu na Rjazaň a zřízení Rjazaňské gubernie. V roce 1918 došlo ke zřízení první vysoké školy; 26. září 1937 byla ustavena Rjazaňská oblast.

[editovat] Externí odkazy

• http://www.admrzn.ru/ - oficiální atránky města (rusky)
• http://www.gov.ryazan.ru/ - oficiální stránky Rjazaňské oblasti (rusky)
• http://www.gorod.ryazan.ru/ - městský internetový portál (rusky)
• http://www.ruzgd.ru/ryazan.shtml - dějiny města Rjazaně (rusky)]

Tento článek o ruském místopise je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)