Roš chodeš

Roš chodeš (hebrejsky ראש חודש) je označení pro první den židovského měsíce. Doslovný překlad tohoto pojmu je ,,hlava měsíce‘‘, užívá se též slova novoluní.

Tradice tohoto svátku se datuje od prvního dne měsíce nisan, který byl čtrnáctý den před východem židů z Egypta. Stalo se tak poté, co Bůh přikázal Mojžíšovi, aby vyhlásil novoluní.

[editovat] Původ svátku

V současnosti je Roš chodeš považován za polosvátek, ale v dobách existence Chrámu byl považován za svátek řádný a nadto velmi důležitý. Ještě v Bibli je zvláště v prorockých textech srovnáván s ostatními svátky a dnem odpočinku (Iz 66, 23). Správné určení Novoluní je totiž nezbytným předpokladem, že veškeré svátky a slavnosti přikázané Hospodinem v Tóře proběhnou přesně ve stanovený čas - mo'ed. Ustanovení novoluní tedy nebylo rozhodně bráno na lehkou váhu a pokud se v judaismu vyskytla nějaká sekta či odnož (esejci nebo karaité), pak bylo pravidlem, že jako první věc změnili kalendář a způsob vyhlašování novoluní.

V těchto dobách vyhlašoval Roš chodeš nejvyšší rabínský soudní dvůr – Sanhedrin. Vyhlašoval jej na základě svědectví alespoň dvou důvěryhodných svědků, kteří se dostavili do Chrámu, když spatřili první srpek nového měsíce, po uplynutí 29 dnů od minulého Roš chodeš. V případě, že se žádný důvěryhodný svědek během 30 dne měsíce nedostavil (mohlo se tak stát například díky špatným povětrnostním podmínkám), musel Sanhedrin vyhlásit Roš chodeš až následující den. Později se v Izraeli prosadil názor, že se Roš chodeš bude slavit vždy 30 den měsíce a svědkové potvrdí nález srpku měsíce až dodatečně, když se však žádný svědek nedostavil, slavil se i den následující.

Některé měsíce mají dva, jiné jeden den „Novoluní“. Obecně platí pravidlo, že plné měsíce mají třicet dní, zkrácené 29. Plnými měsíci jsou Tišri, Kislev (ne vždy), Švat, Nisan, Sivan, Av - tedy měsíce s významnými svátky. Je to pozůstatek starověkého jeruzalémského zvyku, kde bylo zvykem slavit 30. den končící měsíce za Roš chodeš s nadějí, že nezbytní svědkové novoluní dorazí včas.

Ve 4. století byla situace v Izraeli pro židy velmi špatná a babylónské židovstvo získávalo stále větší autoritu. Patriarcha Hilel II. stál před osobním rozhodnutím ponechat si významnou funkci ve svých rukách (a riskovat, že se určovábí Novoluní dostane do problémů), nbo se této funkce vzdát a tím ustanovení Novoluní zachránit. Došlo tehdy k fixaci kalendáře a od té doby se Roš Chodeš vyhlašoval na různých místech, nejen v Jeruzalémě. Hilelovo rozhodnutí bylo později historiky ohodnoceno jako velmi prozíravé. Během fixace zároveň byly provedeny určité úpravy, takže například Jom Kipur nemůže nikdy připadnout na neděli apod.

[editovat] Liturgie

Hlavním rysem liturgie je recitece Halelu a čtení z Tóry. Toto vše je pozůstatkem původního svátečního charakteru svátku.

Během šacharit si věřící běžně pokládají tfilin, před Musaf je ovšem sundavají. Na Roš Chodeš se také nevztahují zákazy týkající se práce - je dovoleno nakupovat, zapalovat oheň i cestovat. Co se týče přístupu k pracem a činnostem, se Roš Chodeš neliší od všedního dne, na rozdíl např. od Chol ha-Mo'ed.

V dobách existence Chrámu se přinášeli předepsané oběti, kterými započalo následující počítání. Dnes po zničení Chrámu jsou však tyto oběti nahrazeny modlitbami (Amida). Odříkávají se žalmy 113-118 a čtou se úryvky z Tory (Numeri 28, 1-15) a přidává se modlitba Musaf.

Během Amidy se recituje odstavec Ja'ale va-javo (Nechť vstane a přijde), ten se také přidává do Birkat ha-mazon (požehnání po jídle). Bývá zvykem po bohoslužbě popřát „chodeš tov“ - dobrý měsíc.

Související články obsahuje Portál Hebraistika

z • d • e Židovské svátky
Biblické svátky	Šabat | Roš chodeš | Roš ha-šana | Jom kipur | Sukot & Hošana raba | Šmini aceret & Simchat Tóra | Pesach | Počítání omeru | Šavu'ot
Poexilní svátky	Chanuka | Tu bi-švat | Purim | Lag ba-omer | 15. av
Moderní svátky	Jom ha-Šo’a | Jom ha-Zikaron | Jom ha-Acma'ut | Jom Jerušalajim
Postní dny	Půst Gedaljův | Půst Ester | Půst 10. tevetu | Tiš'a be-av | Půst 17. tamuzu | Půst prvorozených
Almanach židovských svátků 2000-2050