Roš ha-šana

Šofar

Roš ha-šana (hebrejsky: ראש השנה, dosl. „hlava roku“) je židovský nový rok, slaví se 1. a 2. tišri. Tento den Mišna počítá jako den, od nějž se počítají roky židovského kalendáře. Podle další tradice byl v tento den stvořen svět.

Tóra mluví o Roš ha-šana jako o dni „Den troubení [na šófar]“ (Jom Teru'a, Leviticus 23:24). Rabínská literatura a liturgie sama, popisuje Roš ha-šana jako „Den Soudu“ (Jom ha-Din). Podle ní jsou o tento svátek otevřeny tři knihy. Osoby zcela spravedlivé jsou zapsány do knihy života; velcí hříšníci jsou zapsáni do knihy smrti a všichni ostatní do tzv. knihy prosředních (bejnonim), kde mají až do svátku Jom Kipur možnost napravit se a zvrátit osud.

Tento svátek je první z Vysokých svátků (Jamim Nora'im – heb. „Dny bázně“, „Hrozné dny“), nejváženějších dnů v židovském roce.

[editovat] Období

Roš ha-šana trvá první dva dny hebrejského měsíce Tišri a to dokonce i v Izraeli, kde většina svátků trvá jen jeden den. Důvod je ten, že ve starověku vždy trvalo určitou dobu, než bylo možné potvrdit, že skutečně nastal mo'ed - přesně stanovený čas - Roš Chodeš se ustanovoval v Jeruzalémě a z něj pak bylo oznamováno do diaspory, kdy začíná. Proto jsou biblické svátky v diaspoře vždy o den delší. Roš Hašana je ovšem natolik významné datum, že bylo ustanoveno, aby trval dva dny, stejě jako v diaspoře. Tyto dva dny jsou nazývány „jedním dlouhým dnem“, aramejsky Joma Arichtat.

Existují důkazy o tom, že Roš ha-šana byl slaven pouze po jeden den až do konce 13. století.^[1] Některé komunity hlásící se k reformnímu judaismu vážně slaví pouze jeden den,^[2] zatímco ostatní slaví dny dva. Ortodoxní judaismus a konzervativní judaismus slaví oba dva dny. Karaitští židé, kteří nepřijali tradici ústního práva, ale spoléhají pouze na biblické svitky, slaví pouze první (respektive druhý) den prvního měsíce Tišri.

Roš ha-šana začíná 162 dní po prvním dni svátku Pesach. V současnosti nemůže být Roš ha-šana podle gregoriánského kalendáře dříve než 5. září, tak jako se to stalo v roce 1889 a znovu se stane v roce 2013. Po roce 2089 bude rozdíl mezi hebrejským a gregoriánským kalendářem nutit Roš ha-šana nebýt dříve než 6. září. Roš ha-šana dále nemůže být později než je 3. října, jak se stalo v roce 1967 a znovu se stane v roce 2043.

Hebrejský kalendář je díky Hillelu II. nastaven tak, aby Roš ha-šana nikdy nemohl připadnout na středu, pátek a neděli.

Následující tabulka zobrazuje rozmístění svátku Roš ha-šana v gregoriánském kalendáři.

židovský rok: začátek (při západu slunce) – konec (při západu slunce)

• 5769: 29. 9. 2008 – 1. 10. 2008
• 5768: 12. 9. 2007 – 14. 9. 2007
• 5767: 22. 9. 2006 – 24. 9. 2006
• 5766: 3. 10. 2005 – 5. 10. 2005
• 5765: 15. 9. 2004 – 17. 9. 2004
• 5764: 26. 9. 2003 – 28. 9. 2003
• 5763: 6. 9. 2002 – 8. 9. 2002

[editovat] Tradice a zvyky

Tento svátek je znám troubením na šófar – beraní roh. V tradičních komunitách se ale na šófar troubí každé ráno v měsíci elul. Zvuk šófaru má probuzeným sdělit, že se blíží „Den Soudu“.

Tradiční pozdrav na Roš ha-šana je „Šana Tova“ IPA /ʃaˈna toˈva/, hebrejsky „Dobrý rok“, nebo „Šana Tova u-metuka“ – „Dobrý a sladký rok“.

Během odpoledne prvního dne se provádí Tašlich. Tašlich je pravděpodobně jeden ze zvyků, který sahá až do raného středověku. Tašlich (odhození) spočívá ve shromáždění lidí u vod řeky, rybníka nebo moře, do kterých symbolicky odhazujeme své hříchy (tašlich = odhodíš), v podobě kamínků nebo drobků chleba.

Jídlo na Roš ha-šana dle tradice obsahuje med a jablka, jenž symbolizují sladký nový rok. Podle místních zvyků jsou servírovány různé druhy jídla se symbolickým významem, jako např. jazyk nebo jiné maso z hlavy, symbolizující „vrchol roku“. Chala, která se podává na Roš ha-šana, je kulatá, aby symbolizovala periodu, opakování se roku.

[editovat] Reference

1. ↑ chybí odkaz
2. ↑ chybí odkaz

Související články obsahuje Portál Hebraistika