Robert II. Francouzský

Robert II. Francouzský zv. Pobožný (francouzsky: Robert II le Pieux) (970 - 974 Orleáns - 20. červenec 1031 Melun) byl francouzský král z dynastie Kapetovců, syn Huga Kapeta.

[editovat] Počátky vlády

Robert II. byl korunován v katedrále sv. Kříže v Orleánsu v r. 987, vládu ale převzal až po otcově smrti 24. října 996.

Robert II. pocházel z francouzského vládnoucí rodu Kapetovců. Jeho otec a zároven zakladatel kapetovské dynastie Hugo Kapet hned po svém nástupu na trůn začal usilovat o Robertovu korunovaci. Jako důvod uvedl plánovanou invazi proti maurské armádě, která útočila na jeho spojence, krále barcelonského. Tudíž Francie potřebuje dva panovníky, pro případ, že by se Hugo už z výpravy nevrátil. Podle francouzského mnicha a kronikáře Glaubera však pouze starý Hugo potřeboval schopnou oporu, která mu pomůže zvládnout zpupnou šlechtu. Nakonec dosáhl svého a Robert byl 30. října 987 v kapli sv. Kříže v Orleánsu korunován francouzským králem. Robet byl vychováván a učen v Remeši Gerbertem z Aurillacu, budoucím papežem Silvestrem II.

Část svých vladařských povinností převzal už roku 990, ale samostatně vládl až od roku 996, kdy jeho otec zemřel. Podle kapetovské tradice hned po svém nástupu na trůn určil svého nejstaršího syna Huga Velikého následníkem. Spolukrálem však Hugo dlouho nebyl. Brzy zemřela na jeho místo nastoupil Robertův druhý syn Jindřich I. Francouzský, pozdější francouzský král.

[editovat] Nepodařená manželství

Stejně jako každý středověký vládce ani Robert nesměl při volně budoucí partnerky dát příliš na osobní sympatie, ale spíše na vliv a bohatství její rodiny.

Rozala Italská (937 – 1003)

Rozala byla dcera krále Berengara II. Italského a pocházela z rodu Karlovců. Jejím prvním manželem byl hrabě Arnulf II. Flanderský, se kterým měla tři děti - Balduina IV. Flanderského (980–1035), Eudese z Cambrai a dceru Matildu (zemřela r. 955). Roku 988 však její manžel zemřel. Zálusk na její nemalé věno, v podobě panství Montreuil a Ponthieu, dostal francouzský král Hugo, který Rozalu okamžitě provdal za svého syna Roberta II. Rozala po sňatku přijala jméno Sussana. Manželství s o 15 let mladším mužem jí však přineslo jen trápení. Netrvalo ani nijak zvlášť dlouho. Už roku 989 ji Robert zavrhl, aby se mohl oženit s krásnou Bertou Burgundskou. Rozala poté strávila zbytek života ve Flandrech, kde byla také pochována. Robert se ovšem již neobtěžoval Rozale její věno vrátit.

Berta, princezna Burgundská (952 – 1035)

Tato francouzská kráska se narodila jako dcera burgundského krále Konráda Mírumilovného a jeho manželky Matyldy Francouzské. Byla úzce spřízněna s francouzskými vládci, protože její prarodiče z matčiny strany byli Ludvík IV. Francouzský a Gerbera ze Saxonu.

Jejím prvním manželem byl Odo (Theobald) I., hrabě z Blois, za kterého byla provdána roku 983. Narodilo se jim několik dětí, včetně nástupce Oda II. Roku 996 však její manžel zemřel.

Velké sympatie vzbudila ve francouzském králi Robertovi II., který kvůli ní dokonce zapudil svou manželku Rozalu. Proti jejich sňatku se však postavil nejen jeho otec Hugo, ale i církev. Berta totiž byla Robertova sestřenice a byli tedy příbuzní v nižším, než v té době povoleném 7. stupni pokrwevního příbuzenství. Jejich svatba se přesto uskutečnila a dokonce se jim narodil potomek, ten však záhy, roku 999, zemřel. Papež Řehoř V. však jejich sňatek nemohl uznat a proto Roberta nechal exkomunikovat z církve. Robert se nejdříve snažil vzdorovat, ale nakonec jej nový papež Silvestr II. přesvědčil a manželství roku 1000 anuloval. Berta už se nikdy neprovdala.

Konstancie z Arles (986 – 25. 7. 1034)

Konstancie se narodila roku 986 jako dcera hraběte Viléma I. z Provence a jeho ženy Adelaidy z Anjou. Jejím bratrem byl hrabě Vilém II. z Provence. Roku 1001 byla provdána za francouzského krále Roberta II. Konstancie byla velice ctižádostivá, temperamentní a sebevědomá, proto jejich manželství patrně nepatřilo mezi nejšťastnější. Robert stále miloval Bertu a dokonce mu i jeho okolí radilo, aby se Konstancie zbavil. Roku 1010 se Robert vydal společně se svou bývalou ženou Bertou do Říma, kde se snažil uprosit papeže, aby si mohl Bertu znovu vzít, ale papež nesouhlasil.

Nakonec spolu měli sedm dětí. Nejstarší syn Hugo byl 1017 korunován spolukrálem, ale brzy nato zemřel při vzpouře proti otci, roku 1025. Po Hugově smrti se rozhořel další boj o nástupnictví. Konstancie preferovala Roberta mladšího a král zase Jindřicha. Navzdory Konstanciiných protestům byl Jindřich 1027 korunován spolukrálem. Biskup z Chartes při té příležitosti poznamenal, že je velice překvapen a snad i vyděšen Konstanciinou zuřivostí.

Konstancie také byla strůjcem vzpoury svých synů proti otci. Ti začali drancovat a ničit otcova města. Robert napadl Burgundsko a Jindřich zase dobyl Dreux. Nakonec byl král nucen uznat jejich požadavky a uzavřeli mír. Ten trval až do jeho smrti. Robert II. zemřel roku 1031. Konstancie ho přežila o 3 roky.

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Robert II. Francouzský

• (de) Genealogie

Tento článek o historii je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Tento článek pojednávající o středověku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Chronologie francouzských panovníků od 987 do 1870

987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226    Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.

1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350    Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.

1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559    Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.

1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792    František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.

1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870      -   Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip - Napoleon III.

Dějiny - Francie - Kapetovci - Valois - Bourboni - Bonapartové