Robert Schumann

Robert Schumann

Robert Schumann (8. června 1810, Zwickau - 29. července 1856, Erdenich) byl jeden z nejuznávanějších hudebních skladatelů 19. století.

[editovat] Životopis

[editovat] Mládí

Schumann byl nejmladším synem Augusta Schumanna, plodného spisovatele, překladatele romantické literatury a „ctihodného občana a knihkupce“ ze saského městečka Zwickau. Zde si Robert oblíbil psaní nejenom knih ale také skladeb. Jeho matka, která mu pomohla získat první znalosti o hudbě, žila v nadpřirozeném světě romantiky a sentimentality a tak často trpěla těžkými záchvaty, které se jí staly osudné.

Rodný dům Roberta Schumanna ve Zwickau

V roce 1815 přišla na svět jeho mladší sestra Zuzana, která o šest let později spáchala sebevraždu. Tento šok otřásl celou rodinou, ale nejvíce Robertovou matkou, která se pokusila o sebevraždu, což se jí nakonec nepodařilo. Zanedlouho však zemřel i Robertův otec na srdeční infarkt. S takovým nestabilním rodinným zázemím není divu, že celý svůj život byl Schumann pronásledován strachem z šílenství.

[editovat] Dospělost

Robert Schumann v roce 1839

Ačkoliv Schumannův otec jeho hudební talent podporoval, matka ho poslala studovat práva do Lipska. Když se však ukázalo, že ke studiu práv nemá vlohy a že je šťasten jen tehdy, když skládá hudbu, matka souhlasila, aby se stal koncertním klavíristou. V roce 1828 se stal žákem Friedricha Wiecka v Lipsku spolu s jeho dcerou, devítiletou Clarou, která již byla vynikající klavíristkou. Chronické zranění Schumanovy pravé ruky (zda výsledek nošení dřevěné dlahy ke zlepšení prstokladu nebo důsledek léčení syfilidy, není dodnes známo) učinilo konec jeho interpretačním ambicím, ale Schumann byl v té době rozhodnul věnovat se plně komponování. Skladbou Karneval v sobě objevil jednoho z největších skladatelů pro klavír.

[editovat] Soukromý život a první úspěchy

Když se chtěli s Clarou v roce 1830 vzít, objevila se náhlá překážka - její otec. Ke sňatku jim pomohlo až soudní povolení v roce 1840. Robert žil s Clarou až do smrti. Měli spolu sedm dětí, kteří následovaly dráhu svého otce a oba byli skvělými hudebníky. Robert byl s Clarou šťastný až do doby, kdy navázal vážnější vztah s modelkou Harriet Robertsnovou. To však nebyl jediný Robertův vztah, o kterém Clara věděla, ale vždy na ně nijak neupozorňovala. Schumann do té doby psal „do šuplíku“ a když jednu skladbu prodal, měl ohromný úspěch. Nejenom že to rodině přineslo potřebnou částku, ale také to pomohlo Schumannovi poznávat svět, což inspirovalo jeho díla. První svůj první koncert měl v Paříži se skladbou Dichterliebe (Láska básníkova), s níž měl takový úspěch, že už od skládání neupustil. Vznikaly nové a nové skladby, které rodinu vytáhly z nouze. Když měl už v roce 1850 potřebnou finanční částku, psal znovu jen do šuplíku.

V roce 1851 jim však zabavili majetek a peníze a když se chtěl Schumann znovu uplatnit skládáním, všude už ho odmítali - doba jeho úspěchu byla pryč. Později jim však majetek byl vrácen a Schumann začal znovu skládat jinou technikou. Poté také vystupoval jako hudební kritik, který vydával časopis „Neue Zeitchrift fur Musik“, v němž obhajoval romantické skladatele.

[editovat] Smrt

Pomník Roberta Schumanna ve Zwickau

Robert Schumann také vyučoval na lipské konzervatoři, doprovázel Claru na jejích koncertních turné, vychovával svých sedm dětí a neúspěšně se pokoušel řídit dusseldorfský sbor a orchestr. V roce 1854 se náhle duševně zhroutil a pokoušel se utopit v Rýnu. Poslední dva roky svého života strávil v léčebně v Erdenichu.

[editovat] Dílo

Schumannovo dílo je velice rozsáhlé. Složil přinejmenším 183 písní, 4 symfonie. Také se věnoval komorní hudbě a hudbě sborové. Pak se již úseky stávají méně jasnými, ale nutkání složit rozsáhlejší díla - výsledek, jak někteří tvrdí, naléhání jeho ženy se nezbavil až do konce svého života.^[zdroj?]

• 4 symfonie
• Karneval
• Motýlek
• Dětské scény
• Eusebius
• Davidův spolek
• Dichterliebe
• Liederkreis
• Frauenliebe und Leben

[editovat] Vztah tvorby k dědičnému zatížení

Robert Schumann trpěl maniodepresivní psychózou. V následující tabulce jsou uvedeny roky aktivní tvorby a za nimi vždy opusová čísla skladeb, které byly v příslušném roce napsány.
Z tabulky vyplývá, že Schumann komponoval nejvíce ve stavu hypománie a nejméně v těžké depresi, která byla provázená dvěma pokusy o sebevraždu.

Dvě řady vynikají intenzivní tvorbou v době mánie. První z nich je datována rokem 1840, kdy si Schumann přes krajní odpor Ferdinanda Wiecka, svého učitele a zároveň otce své snoubenky Kláry, vybojoval sňatek soudní cestou. Tento rok byl věnován především písni. Druhý rok vysoké aktivity 1849 odráží Schumannovo přestěhování z Drážďan do Düsseldorfu, tedy de facto pokusu začít nový život. Z tvorby tohoto roku je znám například klavírní cyklus Lesní scény.

Oba jeho rodiče trpěli depresemi, otec spáchal sebevraždu v Robertových 16 letech. I jeden ze skladatelových synů strávil přes třicet let v ústavu pro duševně nemocné.^[1]

     Rok    Opusová čísla skladeb ^[2]

• 1829 - 007
• 1830 - 001
• 1831 - 008
• 1832 - 002 003 004 124
• 1833 - Pokus o sebevraždu - 005 010
• 1834 - 099
• 1835 - 009 011 022
• 1836 - 013 014 017
• 1837 - 006 012
• 1838 - 015 016 018 021 032
• 1839 - 019 020 023 028
• 1840 - Hypománie - 024 025 026 027 029 030 031 033 034 035 036 039 040 042 043 045 048 049 051 053 057 077 127 142
• 1841 - 037 038 052 054 064 120
• 1842 - 041 044 047
• 1843 - 046 050
• 1844 - Těžká deprese
• 1845 - 055 056 058 060 072
• 1846 - 059 061
• 1847 - 062 063 065 080 084
• 1848 - 066 068 071 081 115
• 1849 - Hypománie - 067 069 070 073 074 075 076 078 079 082 085 086 091 092 093 094 095 098 101 102 106 108 137 138 141 145 146
• 1850 - 083 087 088 089 090 096 097 125 129 130 144
• 1851 - 100 103 104 105 107 109 110 111 112 113 117 119 121 128 136
• 1852 - 122 135 139 140 147 148
• 1853 - 114 118 123 126 131 132 133 134 143
• 1854 - Pokus o sebevraždu.
• 1855
• 1856 - Zemřel v psychiatrické léčebně.

[editovat] Reference

1. ↑ Scientific American, February 1995, s. 50
2. ↑ Vesmír 76, 1997/3, s.128

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Robert Schumann