Rocheova mez

Rocheova mez je teoretická hranice vzdálenosti, pod níž je jedno těleso, držené pohromadě pouze vlastní gravitací, roztrženo vlivem slapových sil druhého tělesa. Udává se zvlášť pro tuhá tělesa (předpokládá se zachování tvaru) a zvlášť pro tělesa kapalná (kde se bere v úvahu deformace slapovými silami). Je pojmenována podle francouzského astronoma Édouarda Rocheho, který ji teoreticky odvodil v roce 1848.

[editovat] Tuhý satelit

Tuhým satelitem se rozumí homogenní koule, která není deformována slapovými silami, její vlastní rotace je zanedbána.

Rocheova mez $d$ , pro tuhou kulovou družici na kruhové oběžné dráze kolem kulového tělesa je pak

$d = R\left( 2\;\frac {\rho_M} {\rho_m} \right)^{\frac{1}{3}}$ ,

Kde $R$ je poloměr většího tělesa, $ρ M$ je jeho hustota , a $ρ m$ je hustota satelitu.

Tento astronomický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Roche limit na anglické Wikipedii.

Rocheova mez v jiných jazycích: Български, Bosanski, Català, Deutsch, English, Español, Suomi, Français, Hrvatski, Italiano, 日本語, Bahasa Melayu, Nederlands, Polski, Português, Русский, Simple English, Slovenščina, Svenska, Türkçe, 中文

Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Rocheova_mez“
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 27. 6. 2008 v 07:20.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).