Řím
| Řím Comune di Roma |
|||
|---|---|---|---|
 Koloseum |
|||
|
|||
| poloha | |||
| souřadnice: | |||
| nadmořská výška: | 20 m n. m. | ||
| stát: |  Itálie |
||
| provincie: | Provincie Roma | ||
| oblast: | Lazio | ||
 |
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 1 285 km² | ||
| počet obyvatel: | 2 705 603 (2006) | ||
| hustota zalidnění: | 2 105 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| starosta: | Giovanni Alemanno | ||
| oficiální web: | www.comune.roma.it | ||
| PSČ: | 00121 - 00199 | ||
Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma. Je jedním z nejstarších měst Evropy, byl založen před více jak 2 700 lety.
Po staletí byl hlavním městem Římské říše, nejmocnější evropské mocnosti starověku. Latina dala základ mnoha evropským jazykům, římské právo se stalo vzorem mnoha právních a politických systémů.
Na území města leží samostatný stát Vatikán, sídlo papeže, hlavy katolické církve.
Obsah |
[editovat] Poloha
Město leží v krajině nazvané Campagna di Roma, 27 kilometrů od Tyrrhénského moře.
Historické město se rozkládalo na "sedmi pahorcích" nad řekou Tiberou (Tevere):
- Kapitol (lat. Capitolium, it. Campidoglio),
- Aventinus, Aventin,
- Palatinus, Palatin,
- Caelinus,
- Quirinalis, Kvirinál, dnes sídlo italského presidenta,
- Viminalis a
- Esquilinus.
Mezi pahorky protékalo ve starověku několik říček tvořících bažiny. Nejznámější bažinou byla Caprea palus u ústí říčky Petronia do Tibery.
[editovat] Historie
- Hlavní článek: Dějiny Říma
S dějinami se návštěvník Říma setkává na každém kroku a dochované památky pokrývají víc než dvě tisíciletí. Řím vznikl spojením několika osad, podle legendy roku 753 př. n. l., a od počátku 7. století př. n. l. mu vládli etruští králové; název Roma je snad podle etruského rodu Ruma. Po roce 509 př. n. l., kdy byli králové vyhnáni, vznikla římská republika. Do roku 270 př. n. l. republika postupně zabrala většinu území Apeninského poloostrova a pak obrátila pozornost k zámořským državám. Do 1. století n. l. se zmocnila Španělska, severní Afriky a Řecka. Rozpínající se říše nabízela příležitosti mocichtivým jednotlivcům a konflikty mezi silnými osobnostmi vedly nakonec k rozpadu republiky. Nějakou dobu jí vládl diktátorský Julius Caesar a jeho synovec Octavianus jako první římský císař přijal titul Augustus (Vznešený). Za Augusta se z města, budovaného dosud převážně z cihel, stává reprezentativní střed říše. Vznikají veřejné budovy, fóra, lázně, cirky, paláce – hlavním stavebním materiálem se stává mramor.
Během vlády Augustovy se narodil Ježíš Kristus a přestože křesťané byli až do 4. století pronásledováni, nové náboženství se prosadilo a Řím se stal jeho centrem. V průběhu 3. a 4. století ovšem poklesl význam Říma jako politického centra, císařové čím dál více preferovali jiná města jako svá sídla. S konečnou platností přenesl na východ do nově vznikajícího města Konstantinopole své sídlo císař Konstantin Veliký. Řím sice nadále zůstával sídlem senátu, ale s jeho upadajícím vlivem upadalo i město. Tento úpadek se prohloubil i dvojím dobytím. Roku 410 město dobyli a po dobu několika dní plenili Alarichovi Vizigóti, v roce 455 Vandalové pod vedením Geisericha.
Po pádu západní říše město obnovili papežové, zejména Lev I. Veliký († 461) a Řehoř I. Veliký († 604), a město zůstalo papežským sídlem téměř po celý středověk. V letech 1309 až 1377 se papežové přestěhovali do francouzského Avignonu (tzv. avignonské zajetí) a s nimi odešel i jejich dvůr, velká část vyšších vrstev, což vedlo k dalšímu období úpadku. V roce 1378, kdy se sem papežové vrátili, nebyl Řím větší než vesnice uprostřed ruin. Své postavení centra západního křesťanství si Řím znovu získal v polovině 15. století, kdy za papeže Mikuláše V. začala nákladná přestavba města v renesančním duchu. Dalších 200 let ho zkrášlovali největší renesanční a barokní umělci.
Během sjednocování Itálie v 19. století dobyla italská armáda většinu papežského státu a v roce 1870 i Řím, který se 1871 stal hlavním městem sjednocené Itálie. Roku 1923, po tzv. Pochodu na Řím, se permiérem stal Benito Mussolini, který od roku 1925 vládl jako diktátor. Roku 1929 vznikl Lateránskou smlouvou Vatikán jako samostatný stát a po Druhé světové válce roku 1946 se Itálie stala republikou. Římskými smlouvami z roku 1957 vzniklo Evropské hospodářské společenství (EHS) a Euratom a Itálie se stala jejich členem. Roku 1960 se v Římě konaly 17. Olympijské hry. Od roku 1980 je staré město a Vatikán na seznamu Světového dědictví UNESCO.
(Z kupole sv. Petra)
(Bronz, 13. stol.)
[editovat] Pověst o založení Říma
Aeneas, syn dardanského krále Anchise a bohyně lásky Venuše, patřil k nejstatečnějším obráncům Tróje. Unikl z hořícího města spolu se svým otcem Anchisem a synem Askaniem. Podle Jovova příkazu si měl nový domov hledat v Itálii. Po sedmileté dobrodružné plavbě vplul do ústí Tibery a založil tam město Lavinium, které nazval podle své manželky Lavinie, dcery místního krále Latina. Aeneův syn Askanius, zvaný též Iulus (od něj odvozoval svůj původ rod Iuliů, z nějž pocházel Caesar), založil pak město nové, Alba Longu, přímého předchůdce Říma. Dvanáctým nástupcem Askania byl král Prokas, který měl dva syny, staršího Numitora a mladšího Amulia. Amulius po smrti svého otce sesadil s trůnu svého staršího bratra Numitora, dal popravit jeho syny a dceru Rheu Silvii přinutil stát se kněžkou bohyně Vesty. Rhea Silvia sice jako kněžka slíbila věčné panenství, podlehla však bohu války Martovi a porodila mu dvojčata Romula a Rema.
Jakmile se Amulius dozvěděl o narození případných uchazečů o trůn, dal je v koši vhodit do Tibery. Koš se ale zachytil u břehu a plačící chlapce odnesla a odkojila vlčice žijící na Palatinském pahorku. Našel je však Amuliův pastýř Faustulus a vychoval je spolu se svými dvanácti syny. Při potyčce s Numitorovými pastýři na Aventinu byli oba bratři zajati a předvedeni před svého děda. Numitor v nich poznal své vnuky, poslal je do Alba Longy, kde Romulus a Remus spolu se svou družinou Amulia zabili a předali vládu Numitorovi. Bratři nechtěli čekat, až jim jejich děd uvolní trůn, a rozhodli se založit na Palatinu město nové.
Vzali pluh a vyorali kolem příštího města brázdu. Uprostřed města vykopali čtvercovou jámu a vložili do ní obětiny a pluh. Každý z bratrů toužil, aby nové město neslo právě jeho jméno. Rozhodli se tedy vyčkat znamení z letu ptáků. Remus spatřil jako první šest supů a dožadoval se vítězství. Ještě dříve než mohli věštci výrok vynést, uviděl Romulus supů dvanáct. Mezi bratry vznikla hádka, v níž byl Remus zabit. Podle jiného podání zahynul Remus až později, když přeskočil Romulovy hradby, aby ho urazil. Ať už tomu bylo jakkoli, nové město dostalo jméno Romulovo - ROMA.
[editovat] Středověk
- 496 – Anastasius II. byl prvním papežem, který užíval titul pontifex maximus (nejvyšší kněz)
- 590 – 604 – papež Řehoř I. obnovil městský život v Římě a upevnil papežství
- 609 – Pantheon je vysvěcen na křesťanský kostel
- 725 – Král Ine z Wessexu zakládá první ubytovnu pro poutníky v Borgu
- 778 – Karel Veliký, franský král dobývá severní Itálii
- 800 – Karel Veliký je korunován na císaře v bazilice sv. Petra
- 852 – Po nájezdu Saracénů je Vatikán opevněn hradbami
- 880 – 932 – Římu vládnou dvě ženy: Teodora a poté její dcera Marozia
- 962 – Východofranský král Ota I. Veliký je korunován římským císařem, a obnovuje tak středověkou římskou říši, pro niž se později ujal název Svatá říše římská
- 1108 – Přestavba San Clemente
- 1200 – Řím se stává nezávislou obcí
- 1300 – Papež Bonifác VIII. vyhlašuje první svatý rok.
- 1347 – Cola di Rienzo se pokouší obnovit římskou republiku
[editovat] Renesance
- 1452 – Začíná se bourat stará bazilika sv. Petra
- 1486 – Výstavba Palazzo della Cancelleria
- 1506 – Papež Julius II. začíná se stavbou chrámu sv. Petra
- 1512 – Michelangelo Buonarroti začíná s freskami stropu Sixtinské kaple ve Vatikánu
- 1527 – vydrancování Říma německými lancknechty císaře Karla V.
- 1547 – Papež Pavel III. jmenuje Michelangela architektem chrámu sv. Petra
[editovat] Baroko
- 1585 – Papež Sixtus V. navrhuje nové ulice.
- 1600 – Upálen Giordano Bruno.
- 1626 – Dokončení chrámu sv. Petra.
- 1633 – Galileo Galilei odsouzen k doživotnímu vězení.
- 1651 – Bernini přestavuje Piazza Navona.
- 1732 – Začátek stavby Fontány di Trevi.
- 1735 – Navrženy Španělské schody.
[editovat] Sjednocení
- 1762 – Dokončení Fontány de Trevi.
- 1797 – Napoleon dobyl Řím.
- 1800 – Napoleon znovu zabírá Itálii.
- 1820 – Nepokoje v celé Itálii.
- 1837 - Epidemie cholery.
- 1848 – Povstání nacionalistů v Římě. Papež prchá a je vyhlášena republika.
- 1849 – Papež se znovu dostává k moci za podpory francouzských jednotek.
- 1860 – Garibaldi osvobozuje Sicílii a Neapol.
- 1861 – Vytvoření italského království se sídlem v Turíně.
- 1870 - italská armáda dobyla Řím, 1871 je Řím vyhlášen hlavním městem.
- 1923 - po Pochodu na Řím se předsedou vlády vlády stal Benito Mussolini.
- 1929 - vznikl Vatikánský stát.
- 1946 - Itálie se stala republikou.
- 1960 - 17. Letní olympijské hry
- 1980 - staré město a Vatikán se staly součástí Světového dědictví UNESCO
[editovat] Vývoj počtu obyvatel
[editovat] Oblasti Říma
- Kapitol
- Forum Romanum
- Palatin
- Piazza della Rotonda
- Piazza Navona
- Piazza di Spagna
- Campo de' Fiori
- Kvirinál
- Eskvilin
- Laterán
- Caracalla
- Aventin
- Trastevere
- Janicul
- Vatikán
- Via Veneto
[editovat] Památky a zajímavosti
[editovat] Antické památky
Nejznámější starověkou památkou je Koloseum z roku 80, největší antické divadlo, dále téměř úplně zachovaný Pantheon (v současné podobě z let 118-128), zbytky antického fóra na Forum Romanum, mohutné Caracallovy lázně (kolem 217), triumfální oblouky a Andělský hrad. Kromě toho vodovody, množství menších staveb a základy později přestavěných budov.
[editovat] Fontány
Řím se pyšní, a to už od starověku, světově proslulým systémem svých veřejných vodovodů s na něj navazující soustavou fontán a kašen, které jsou většinou nejen umělecky cenné, ale také turisticky velice atraktivní i jako místa pro relaxaci a odpočinek. Nejznámější římskou fontánou je bezesporu Fontana di Trevi.
 Fontána di Trevi |
 Fontána del Babuino |
 Barcaccia |
 Fontána della Botte |
[editovat] Kostely a chrámy
Řím se jako centrum křesťanství pyšní množstvím bohatých kostelů, počínaje velkolepými bazilikami, jež zdůrazňovaly význam středověké a renesanční katolické církve, přes menší a skromnější budovy až po podzemní katakomby, kde se často tajně scházeli první křesťané. Mezi rané kostely patří stánky z původně antických římských chrámů. Jeden z nich, Pantheon, zůstal téměř nezměněn od 2. století, kdy byl postaven. Ostatní antické chrámy se v různých dobách začlenily do křesťanských kostelů: Santi Cosma e Damiano, San Lorenzo in Miranda, Santa Constanza. Nejvýznamnější je čtveřice (pětice) "větších" bazilik (basilica maior): bazilika sv. Petra, bazilika sv. Jana v Lateránu, bazilika Panny Marie Větší, bazilika sv. Pavla za hradbami a bazilika sv. Vavřince za hradbami (občas uváděná jako minor). Dále je to devět (bez sv. Vavřince osm) "menších" bazilik (basilica minor): bazilika svatého Šebastiána za hradbami, bazilika Svatého Kříže v Jeruzalémě, bazilika svatého Šebastiána za hradbami, bazilika svatého Vavřince in Damaso, bazilika svatého Petra v řetězech, bazilika Panny Marie v Cosmedin, bazilika Panny Marie v Zátibeří/Trastevere, bazilika Panny Marie na Svatém Kopečku/in Montesanto.
 Svatý Petr ve Vatikánu |
 Svatý Pavel za hradbami |
 Svatý Jan v Lateránu |
 Panna Marie Větší |
 Santa Maria di Loreto |
 Il Gesu |
[editovat] Seznam římských kostelů
- Bazilika sv. Petra/San Pietro in Vaticano - basilica maior
- Bazilika svatého Pavla za hradbami/San Paolo fuori le mura - basilica maior
- Bazilika svatého Jana/San Giovanni in Laterano - basilica maior
- Bazilika Panny Marie Větší či Sněžné/Santa Maria Maggiore - basilica maior
- Bazilika Santa Maria in Trastevere (Panny MArie v Zátibeří)
- Baptisterium u San Giovanni
- Chiesa Nuova
- Domine Quo Vadis
- Il Gesù
- La Maddalena
- Oratorio del Filippini
- Pantheon
- Sant'Agata dei Goti
- Sant'Agnese In Agone
- Sant'Agnese fuori le Mura
- Santi Ambrogio e Carlo al Corso
- Sant'Anastasia
- Sant'Andrea delle Fratte
- Sant'Andrea al Quirinale
- Sant'Andrea della Valle
- Sant'Angelo in Pescheria
- Sant'Anselmo
- Sant'Apollinare
- Santi Apostoli
- Santa Balbina
- San Bartolomeo all'Isola
- San Silvestro in Capite
- San Gregorio al Celio
- Santi Nereo e Achilleo
[editovat] Partnerská města
Dalšími spřátelenými městy jsou:
[editovat] Reference
- Hrůza, Jiří: Urbanismus světových velkoměst, II. díl, Athény, Řím, Istambul, Nakladatelství ČVUT 2007, ISBN 978-80-01-03677-8
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky
- Virtuální Řím
- Galerie 3D fotografií Říma
- Průvodce Římem - památky, zajímavá místa, historie, aktuální počasí
 |
Související články obsahuje Portál Itálie |
V tomto článku je použit překlad textu z článku Roma na italské Wikipedii. Číslo revize nebylo určeno.