Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg (rusky: Роман Фёдорович Унгерн фон Штернберг) (narozen 22. ledna 1886 ve Štýrském Hradci a popraven 15. září 1921 v Novosibirsku), někdy též zvaný pro své excentrické chování, odvahu a krutost Šílený Baron či pro svou krutost Krvavý Baron, byl ruský vojenský důstojník baltskoněmeckého původu, účastník Ruské občanské války a po určitou dobu i vojenský diktátor Vnějšího Mongolska.
Přestože se narodil jako "von Ungern-Sternberg", používal jméno "Ungern von Sternberg". Pod jménem "Ungern von Sternberg" byl znám i za doby svého života.
Obsah |
Ungern von Sternberg se narodil v Rakousku, ve Štýrském Hradci, do rodiny baltských Němců. Byl vychováván nevlastním otcem Oscarem von Hoyningen-Huene v Revalu (nyní Tallin), na území tehdejšího Ruského impéria.
Z gymnázia byl pro špatné chování vyloučen. V roce 1896 začal studovat námořní školu. Tuto školu však rok před dokončením opustil, aby se mohl zúčastnit Rusko-japonské války. Na Dálný Východ však dorazil už po skončení války. V roce 1908 absolvoval petrohradské Pavlovské pěchotní učiliště.
Od roku 1908 sloužil Ungern von Sternberg v Zabajkalském kozáckém vojsku. V roce 1913 službu přerušil a cestoval po Mongolsku. Poté se vrátil za rodinou do Revalu.
V první světové válce sloužil v 2. armádě generála Samsonova. Bojoval v Haliči, byl raněn. Válku zakončil jako setník (есаул). V srpnu roku 1917 byl spolu s atamanem Semjonovem poslán do Zabajkalska za účelem vytvoření dobrovolnických oddílů.
Ungern von Sternberg se aktivně účastnil Ruské občanské války na straně odpůrců bolševiků. Byl velitelem tzv. Asijské jízdní divize, součásti vojsk atamana Semjonova.
V roce 1920 Asijská jízdní divize v počtu nepřevyšujícím 800 mužů vpadla do Vnějšího Mongolska. Mongolsko vyhlásilo samostatnost již v roce 1911, avšak jeho samostatnost byla uznána pouze Tibetem. V roce 1920 již bylo obsazeno čínskými republikánskými vojsky. Ungern von Sternberg osvobodil vládce Mongolska Bogdgegéna z čínského zajetí a (na druhý pokus) vyhnal čínská republikánská vojska (v počtu okolo 2 000 mužů) z Chüré (dnešního Ulánbátaru).
Po obsazení Chüré soustředil ve svých rukou Ungern von Sternberg prakticky veškerou moc. Jeho vláda byla mimořádně krutá. V Chüré proběhly pogromy vůči Číňanům, Židům, bolševikům a všem, kdo byli podezříváni z podpory bolševiků.
V březnu 1920 se Číňané pokusili o útok na oddíly Ungern von Sternberga z jihu, z Vnitřního Mongolska. V bitvě u Čojru však byly čínské jednotky zdecimovány. Číňané se začali obávat, že Ungern von Sternberg napadne Peking.
28. června 1921 vpadla na území Vnějšího Mongolska Rudá armáda spolu s mongolskými oddíly vedenými Süchbátarem a 5. července 1921 vstoupili do Chüré. Ungern von Sternberg uprchl. Po těžkých bojích byl Ungern von Sternberg zajat svými mongolskými vojáky a předán bolševikům.
15. září 1921 proběhl v Novonikolajevsku (dnešní Novosibirsk) s Ungern von Sternbergem pětihodinový proces. Z propagačních důvodů se proces nekonal v Irkutsku, ale Novonikolajevsku (Novonikolajevsk byl v té době nejvýznamnější město Sibiře) a dostalo se mu velké publicity. Ungern von Sternberg byl obžalován z jednání v zájmu Japonska, ozbrojeného boje proti bolševikům, teroru a zvěrstev. Kromě jednání v zájmu Japonska se Ungern von Sternberg přiznal ke všem bodům obžaloby.
Ungern von Sternberg byl tribunálem shledán vinným ve všech třech bodech obžaloby a ještě ten den zastřelen.