Romeo a Julie

Obraz od Francesco Hayeze.

Romeo a Julie (Romeo and Juliet) je divadelní hra, kterou napsal William Shakespeare a premiéru měla v roce 1595. Jedná se o milostnou tragédii, patrně jeden z nejznámějších milostných příběhů v historii světového dramatu. Při psaní příběhu vycházel Shakespeare z básně anglického básníka Arthura Brookea a také všeobecně známé látky o dvou milencích, která byla zpracována již ve starém Řecku.

[editovat] Děj

Celý příběh se odehrává v italském městě Verona, kde žily dva slavné rody – Capuleti a Montekové. Mezi nimi se již léta táhl dávný spor. Děj příběhu začíná popisem střetu mezi Monteky a Kapulety na náměstí ve Veroně, který ukončí až vévoda Eskalus. Těmito vyhrocenými spory mezi oběma rody je naplněno první jednání tragédie. Nyní se však po celé veroně šíří zpráva, že u Kapuletů bude velký maškarní ples a při této příležitosti má být oznámeno zasnoubení Julie s Paridem. Toto se dozví i Romeo a se svými dvěma věrnými druhy Merkuciem a Benvoliem se rozhodne navštívit tento ples, ikdyž bude v domě úhlavních nepřátel. Romeo se svými druhy skutečně na ples pod rouškou masky pronikne a ocitne se na plese, kde jsou všichni příbuzní a známí rodiny Kapuletů. Bohužel však Romea pozná Tybalt, který chce Romea zostudit a vyprovokovat s ním bitku za to, že si dovolil vstoupit na ples Kapuletů, ale starý Kapulet jeho počínání zastaví s tím, že nechce skandál po celé Veroně. Romeo tedy se svými přáteli zůstává na plese a spatří zde Julii. Ta se mu zdá překrásná a říká, že doposud nepoznal lásku, dokud nespatřil tuto ženu. Láska na první pohled. Ples pomalu končí, ale oba milenci na sebe musí pořád myslet, a tak Romeo v noci tajně navštíví zahradu Kapuletů a pěje milostné ody u Juliiny ložnice, ačkoliv tím značně riskuje a Julie pozná, že jeho láska je opravdová. Druhý den oba milence tajně oddá otec Vavřinec, který mladou dvojici podporuje i přes nenávist obou jejich rodičů. Jenže Tybalt, Juliin bratranec, nenáviděl Romea. V den svatby, odpoledne, Tybalt zabil Romeova přítele Merkucia a Romeo pak zabil Tybalta, za což byl vyhoštěn z města Verony a odchází do Mantovy. Ještě před odjezdem Romea z Verony se odehraje scéna,kdy Romeo vyznává Julii svou lásku. Ale druhý den má Kapulet pro nyní vdanou Julii zprávu, že již zítra bude mít svatbu s Paridem. Julie s tím ovšem nesouhlasila, ale otec ji dal jen dvě možnosti,buď svatba s Paridem nebo ať táhne z jeho domu. Proto zoufalá Julie s pomocí chůvy požádá otce Vavřineco pomoc. Ten zajistí nápoj, po kterém bude Julie po den vypadat jako mrtvá a Romeo si pro ni přijde do hrobky Capuletů a oba milenci budou žít navěky spolu. Nápoj ji uspal a Julie vypadala jako mrtvá. Když ji viděl Paris a myslel si, že je mrtvá, přichystal pro ni pohřeb. Ovšem toto se dozvěděl i Romeo,ke kterému shodou náhod nedorazil posel Bratr Jan od otce Vavřince se zprávou, že Julie není mrtvá. Posel nedorazil, protože byl v domě, kde se vyskytl mor a byl v něm uvězněn. Koupil si jed u lékarníka v Mantově, vrátil se zpět z vyhnanství do Verony a šel naposledy políbit Julii. Romeo se ocitne před hrobkou Capuletů a zde se ho Paris snaží s ostatními mrtvými Capulety vlákat do říše stínů,ale Romeo je přemůže, Paris je zabit a vstoupí ke své milované Julii. Romeo vstoupí do hrobky a spatří spící Julii. Lituje nad osudem a její smrtí. Vyznává jí svoji lásku. Po monolozích a rozloučení se světem spolkl Romeo jed, Julie se probudila, ale vedle ní ležel Romeo již mrtev. Julie uchopila Romeovu dýku a probodla se. Takto skončil věčný spor mezi rodinami Capuletů a Monteků, rodiny se usmířily a vystavěly zlaté sochy Romea a Julie, které stojí dodnes ve Veroně.

[editovat] Kompozice

Kompozice díla je chronologická a dokresluje podstatu celého díla. Celý příběh je psán Shakespearovým oblíbeným jazykovým stylem a to pětistopým jambickým veršem (tzv. blankvers). Toto je typický jazykový prostředek v Shakespearových dílech, díky nimž jsou jasně rozpoznatelná. Tato stopa se nedá v češtině příliš využít, protože čeština není po zvukové stránce shodná s jambem a proto je jambická stopa velice vzácná v českých písemných dílech, ale přesto ji využil třeba Karel Hynek Mácha v díle Máj. Dílo se člení na prolog a pět dějství.

[editovat] Styl a jazyk

V díle je využita próza i poezie, metafory, figury a použit vytříbený a vznešený styl, který je tak typický pro Shakespearova díla. Často se objevují jmenné tvary přídavných jmen, citově zabarvené výrazy, inverze. Vzorem pro Shakespera byla řecká tragédie Phirasmus a Thysté. Dílo bylo vzorem pro pozdější generaci spisovatelů,jak českých, tak zahraničních. Mezi překladateli díla do češtiny prosluli Josef Topol a Josef Václav Sládek.

[editovat] Postavy

Hlavními postavami milostného dramatu jsou samozřejmě Romeo a Julie, kteří tvoří ústřední mileneckou dvojici. Julii je v době, kdy pozná Romea, pouhých čtrnáct let a představuje typ mladé a naivní dívky, která propadne romantickým představám o lásce a bláznivě se zamiluje do Romea, který je věkově výrazně starší, ale přesto k Julii také zahoří láskou. Romeo je zpočátku kurtoazním milencem (zde se ukazuje,že Shakespeare byl stále ještě ovlivněn názory středověké literatury, kde byla láska k ženě prokazována formou kurtoazní – platonické lásky), ale v průběhu příběhu se Romeo i Julie vlivem okolností a tvrdé reality světa mění v reálně uvažující osoby, které jsou do sebe vášnivě zamilovány. Obě postavy v příběhu mentálně dozrávají. Postava františkána Lorenza (Vavřince) je výrazně středověkou postavou, a to svým smýšlením, ale postupem děje se stává svými názory a myšlenkami více renesančním člověkem, který se staví proti nesmyslnosti řádů a cítí s oběma milenci. Jeho postava však není dějem nikterak zasažena. Postava chůvy představuje symbol mateřské lásky k Julii, která přestože není jejím dítětem, nemůže vidět její utrpení z vůle rodičů.

[editovat] Přehled postav

• Eskalus – vévoda veronský
• Paris – mladý šlechtic, příbuzný vévodův
• Montek a Kapulet – hlavy dvou znepřátelených rodů
• paní Monteková – manželka Monteka a matka Romea, umírá žalem po vyhnání Romea z Verony
• paní Kapuletová – matka Julie a manželka Kapuleta
• Romeo – syn Montekův
• Julie – dcera Kapuletova a v době příběhu je jí pouhých 14 let
• Merkucio – příbuzný vévodův a přítel Romeův
• Benvolio – synovec Montekův a přítel Romeův
• Tybalt – synovec paní Kapuletové
• Bratr (otec) Vavřinec (Lorenzo)- františkán
• Bratr Jan - posel otce Vavřince, který měl doručit zprávu Romeovi
• Baltazar – sluha Romeův
• Samson a Řehoř – sluhové Kapuletovi
• Petr – sluha Juliiny chůvy
• Abraham – sluha Montekův
• Juliina chůva
• hudebníci, panoši, …

[editovat] Inspirace pro dílo

Někteří shakespearologové kladou vznik tragédie Romeo a Julie do začátků Shakespearova působení v herecké skupině lorda komořího. Námět, nešťastný osud dvou milenců, pocházejích ze znepřátelených rodin, je snad starý jako lidstvo samo. S motivem uspávajícího léku se setkáváme již u Xenofonta z Efesu ve 2. stol. n. l., přímé inspirace však existovaly i v Anglii . Především to byla epická báseň " Tragický příběh o Romeusovi a Juliettě " , napsaný italským mnichem Bondellem a anglicky Arthurem Brookem v roce 1562. Brookeův příběh má 3000 veršů a Romeus je z rodiny Montagew a Julietta z rodiny Capiletů. Dalším spisovatelem píšícím podobný příběh byl William Painter, který popisoval ve druhém svazku svého díla Letohrad lásku milenců Rhomea a Julietty. Dílo bylo vydáno v roce 1567. Přestože tito i další autoři psali podobná témata, Shakespeare je dokázal zpracovat nejlepší formou a právem dodnes náleží k pokladnici světové literatury.

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

	multimediální obsah na Commons
	původní text na Wikisource.
	citáty na Wikicitátech.

[editovat] Související články

• Tristan a Isolda
• Lajla a Madžnún
• Pyramos a Thisbe
• Krišna a Rádha
• Liang a Zhu