Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Vydělávejte peníze s INVIA.CZ Letní dětský tábor
 

Romové

Question book-new.svg Tento článek není ozdrojován a může obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámeni, pomozte prosím vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů, které dokládají uvedená tvrzení.
Romové
Cikáni
Populace
5,8–13 milionů
Země s významnou populací
Španělsko Španělsko 650 000–800 000 [1]
Rumunsko Rumunsko 535 140 [2]
Turecko Turecko 500 000
France Francie 280 000–340 000
Bulharsko Bulharsko 700 000–800 000
Maďarsko Maďarsko 550 000–600 000
Řecko Řecko 160 000–200 000
Srbsko Srbsko 400 000–450 000
Slovensko Slovensko 480 000–520 000
Česko Česko 250 000–300 000 [3] [4]
Jazyk(y)

romština a jazyky obývaných zemí

Příbuzné národy

Domové, Lomové a další Indoárjové

Romové (exonymum Cikáni) jsou etnikum, jehož kořeny sahají do středověké Indie. Romská diaspora je nejpočetnější v Evropě a to zejména ve střední a východní Evropě. Méně početná je romská populace v Americe a ještě menší na jiných kontinentech.

Romský jazyk, který je rozdělen na několik dialektů, má celkem kolem 2 milionů mluvčích.[zdroj?] Mnoho Romů však za svůj mateřský jazyk považuje jazyk země ve které žijí, nebo mluví smíšeným jazykem, který je kombinací romštiny a jazyka dané země.

Obsah

[editovat] Jméno

Podrobnější informace naleznete v článku Cikáni.
Historické rozložení větví Romů (cikánů) v Evropě

Na svém světovém sjezdu v Londýně v roce 1971 se Romové usnesli, že označením příslušníků romského národa je etnonymum Rom(ové) (rom = muž, manžel; romňi = žena, manželka; roma = lidé) a od té doby se datuje romský požadavek, aby tento fakt byl majoritou respektován.

Problémem je také skutečnost, že národ Romů má mnoho větví a označení Romové se v češtině může vztahovat jak jeho východoevropské větvi (v angličtině se pro ni užívá termín Roma people), tak jako souhrnné označení všech skupin (anglicky Romani people). V češtině se někdy užívá pro všechny skupiny dohromady označení Cikáni (které má ale dle některých názorů hanlivý nádech) a pro východoevropskou skupinu označení Romové, jindy se oba významy pokrývají slovem Romové, což v některých kontextech může být matoucí.

V Česku běžné, do začátku 90. let výhradně používané označení Cikáni je dnes ale velkou částí Romů vnímáno jako hanlivé – a to i když je používáno ve zcela neutrálním či dokonce lichotivém duchu.[5] V roce 1990 v Československé televizi tehdejší předseda Romské občanské iniciativy (ROI) JUDr. Emil Ščuka prohlásil: „Cikáni je označení deklasované sociální skupiny, Romové je označení národa.“ (Jméno cikán (s malým „c“) totiž také znamená „tulák, vagabund, zloděj“ a mohl tak být nazýván i někdo neromského původu.) Někteří Romové však sami preferují používání výrazu Cikáni.[6] Zejména v německy mluvících zemích, ve Francii a v Belgii se pro Romy vžil termín Sinti (Sintové - to je ovšem opět označení jedné z romských větví) nebo Roma und Sinti (Romové a Sintové).

[editovat] Národní symboly

[editovat] Vlajka

Romská vlajka

Romská vlajka se skládá z modrého pruhu v horní polovině, zeleného pruhu v polovině dolní a z červené čakry s 16 paprsky umístěné uprostřed. Čakra, která je i na vlajce Indie, odkazuje na indický původ romského národa. Zelený a modrý pruh symbolizují život věčných poutníků po zelené zemi pod blankytnou oblohou.

Tato vlajka byla přijata na 1. Mezinárodním sjezdu IRU v Londýně v roce 1971.

[editovat] Hymna

Související informace lze nalézt také v článku Romská hymna.

Všeobecně se za romskou hymnu považuje romská píseň Gejľem, gejľem známá též pod názvy Geľem, Geľem; Djelem, Djelem; Opre Roma; Romale, čhavale atd. Za romskou hymnu byla prohlášena v roce 1971 na 1. Mezinárodním sjezdu IRU.

Existence romské hymny není mezi Romy v Česku dosud příliš známá. Znají ji spíše romští aktivisté nebo Romové, kteří se účastní romských kulturních akcí. Na přímý dotaz, jaká píseň je hymnou Romů, se lze setkat s odpovědí, že Romové hymnu nemají, případně s tvrzením, že romskou hymnou je jiná píseň (zřejmě nejčastěji bývá uváděna romská lidová píseň Čhajori romaňi, kterou někteří nazývají hymnou českých Romů).

[editovat] Dějiny

Rozložení romské diaspory v Evropě
Migrace Romů do Evropy

Dlouhou dobu se vycházelo z toho, že romština se vyvinula ze sanskrtu (oba jazyky patří k indické skupině indoevropských jazyků). Pomocí srovnávací lingvistiky se dnes však dospělo k názoru, že jazyk Romů pochází z jednoho severozápadního dialektu staré hindštiny. Za vlast Romů se tedy v každém případě považuje Indie.

Důvod jejich odchodu je neznámý (mohlo jít o hladomor, války, invaze nebo nízký sociální status tzv. nedotknutelných, nacházejících se mimo kastovní zřízení, původně zvané varnášrama). Podle legendy se jisté skupině Romů dostalo pozvání od perského panovníka, který potřeboval hudebníky k obveselení svých poddaných. Postupně se dostali do Evropy, nejdřív na Balkán (11. století)), kde získali označení Cikáni podle řeckého Athiganoi (maloasijská sekta, zabývající se věštěním) nebo Egypťané (podle Malého Egypta v Byzanci). Dále do Evropy přichází v 13. století, první zmínka o nich v Čechách pochází ze 15. století. Někdy se skupinám Romů dostávalo ochranných glejtů od panovníků, ale od konce 15. století jsou pronásledováni v evropském měřítku. Na základě snědé pleti (a tedy částečné vzhledové podobnosti s Turky) byli Romové obviňováni ze špionáže ve prospěch osmanské říše. V důsledku vzhledové odlišnosti se stávali snadným terčem zobecňování na základě jednotlivých zkušeností.

V Českých zemích se vyznačují zejména vlády Leopolda I. a Karla VI. drastickou perzekucí Romů. Vlády Marie Terezie a Josefa II. se vyznačovaly snahami o jejich asimilaci.

20. století bylo ve znamení rasistických zákonů (cikánské legitimace za první republiky v Československu), holocaustu (za druhé světové války naprostá většina českých Romů zahynula v koncentračních táborech), komunistických snah o asimilaci (zákaz kočování v roce 1959, snaha o rovnoměrný rozptyl po území Československa), sterilizace žen v nemocnicích bez jejich vědomí, potlačování romského jazyka (tresty za používání romštiny na základních školách) a kultury. Většina romských dětí byla zařazována do zvláštních škol. Na konci 20. století sílí snahy o společenskou a politickou emancipaci, vznikají romské kulturní a vzdělávací spolky, politické strany, organizují se celosvětové sjezdy jako např. zmíněný 1. světový romský sjezd v roce 1971 v Londýně. Současně dochází k emigraci Romů z východní Evropy zejména do Británie, Kanady a USA. Kanada proto znovu zavedla víza pro občany České republiky.

[editovat] Jazyk

Romština, jazyk Romů, patří do indické skupiny indoárijských jazyků. Dělí se na 3 hlavní skupiny:

Má nesčetné dialekty (jen v Evropě je jich kolem šedesáti, mnohdy jsou srozumitelné, vyskytují se však i dialekty, které jsou navzájem nesrozumitelné – záleží na procentu přejatých slov).

[editovat] Tradiční příjmení

Mezi typická příjmení českých olašských Romů patří například Horváth, Oláh, Balog, Čonka a Lakatoš, Romové ze Slovenska mají zase často příjmení Demeter, Sivák atd. Častá jsou také příjmení Žiga a Németh.

Rovněž některá jména jsou v romské populaci častější než u etnických Čechů (např. Erika, Koloman, Etela, Gizela, Eržika, Sandra, Gejza, Imrich), nicméně tento jev není tak výrazný jako v případě příjmení; většina zdejších Romů však má obdobná jména jako ostatní obyvatelstvo. Vzhledem k tomu, že většina českých Romů pochází původem ze Slovenska, mají také častěji jména, která jsou v Česku výjimečná, avšak na Slovensku a v Maďarsku celkem běžná (např. Zoltán, Tibor, Margita, Elemír, Dezider, Marika, Att).

[editovat] Náboženství

Romové se přizpůsobili náboženství místního obyvatelstva. V Česku jsou většinou formální katolíci. Jejich patronkou je Černá Sára. Od počátku devadesátých let v Česku přibývá romských členů protestantských církví. Náboženské představy Romů stejně jako zvyky a rituály s nimi spojené se liší podle jednotlivých kmenů a podle krajin, ve kterých žijí. V Česku v některých rodinách zvláště ve větších městech romské tradice mizí, nejdéle se uchovávají tradice spojené se smrtí a narozením. Původem slovenští Romové mají velký respekt z duchů zemřelých, mulů. Mnoho z nich uvádí, že se s nimi alespoň jednou v životě setkali. Z těchto setkání mívají strach. Mulové se jim mohou zjevovat, po případě je varovat před hrozícím nebezpečím. Část slovenských Romů má také obavy z guny daj, zřejmě obdoby slovanské polednice. Ta může uhranout jejich nově narozené dítě, pokud jej nechají o samotě a není pokřtěno. Guny daj lze zahnat magickými praktikami, které se liší podle jednotlivých rodin. Někteří věří i v existenci čarodějnic (strig). Hovořit o strigách a setkání s nimi je zřejmě tabu.

[editovat] Sociální uspořádání

Skupina Romů v Bulharsku
Romská žebračka z Bulharska

Základem společnosti je rodina, kde panuje velká soudržnost. Rodinou jsou pro Romy lidé, v daleko menší míře obydlí. Tradičně se představitel určitého seskupení Romů, který požívá velkou autoritu, nazývá vajda (maďarsky „vévoda“, „kníže“; maďarština slovo zase přejala ze slovanských jazyků).

Romové netvoří jednolité etnikum, štěpí se na mnoho skupin – kmenů (Olašští Romové, Sintové v Německu, Manušové ve Francii, Gitanos ve Španělsku apod.). Po druhé světové válce zbylo v české části Československa jen 600 Romů (byli téměř vyhlazeni při holocaustu v pracovních táborech v Hodoníně u Kunštátu, v Letech u Písku a v Osvětimi).[7] V současnosti v Česku žijí převážně Romové z východního Slovenska (byli sem přesunuti v rámci poválečné obnovy průmyslu), 10 % tvoří Romové olašští, nepatrné procento původní Romové čeští. Mezi tradiční romská povolání patřily hudba, kovářství, košíkářství, čištění peří, broušení nožů, věštectví, apod.

[editovat] Romská komunita v Česku

Podrobnější informace naleznete v článku Romové v Česku.
Mladá Romka z České republiky jako družička na svatbě
Romská žena z České republiky

Až 57 % Romů žijících v Česku v produktivním věku v roce 2009 bylo nezaměstnaných.[8] To bylo způsobeno zejména jejich nízkou kvalifikací a s ní spojenou neochotou zaměstnavatelů je přijímat do pracovního poměru. Dalším důvodem bylo také nevhodné nastavení sociálního systému (pro mnoho lidí je výhodnější pobírat sociální dávky než pracovat). Nezaměstnanost a chudoba části romské populace vede k vytváření romských ghet a zvýšené kriminalitě. Mnoho Romů se stávalo obětí lichvy[9][10][11][12][13][14]

Problémy mezi Romy a většinovou populací zjištěné dotazníkovým průzkumem mezi romskými poradci a asistenty provedeným Institutem pro kriminologii a sociální prevenci Ministerstva spravedlnosti jsou rozděleny do následujících skupin[15]:

  1. Sociální problémy, kam spadá nezaměstnanost Romů nebo špatná bytová situace. Romům je vytýkán příjem sociálních podpor jako jediného zdroje obživy a nechuť se zapojit do pracovního procesu.
  2. Problémy v občanském soužití, například v sousedských vztazích, hlučnost a nepořádek v okolí bydliště. S tímto problémem se potýká 33 českých měst s více než 7000 obyvateli.
  3. Trestná činnost Romů, kterou jako problém vnímá 19 měst, poměrně rovnoměrně rozmístěných po celém Česku. Často jde i o trestnou činnost dětí a někdy i trestnou činnost s rasovým podtextem.
  4. Problémy Romů s drogami, alkoholem a prostitucí. Stěžuje si na ní 11 zkoumaných měst ze 170, nejvíce v severních, západních a východních Čechách.
  5. Problémy v komunikaci mezi Romy a většinovou společností a při jednání s úřady. Vyplývají z nepochopení zvláštností romského etnika a rozšířeného požadavku na asimilaci Romů. Problém byl zaznamenán v 10 městech, zejména v jižních a severních Čechách.
  6. Rasismus, netolerance a předsudky vůči romskému obyvatelstvu se projevují ve 23 městech, nejvíce v jižních (29 % měst) a severních Čechách (21 % měst).
  7. Diskriminace Romů ve službách, především časté nevpouštění Romů do restaurací a kulturních zařízení. Problém uvádějí jen tři města.

Důsledkem těchto problémů je mj. i silně protiromské naladění většiny českého obyvatelstva.[16]

[editovat] Vzdělání

Josef Wolf ve své knize z roku 2000 uvádí, že až 30% Romů v ČR je negramotných. Jen 4 procenta mají dokončené středoškolské vzdělání.[17] Romské děti jsou častěji než děti většinové populace umísťovány do praktických základních škol (jde o bývalé zvláštní školy). Např. v 60. letech 20. století bylo v Praze-Nuslích prakticky 100 % romských dětí zařazeno do zvláštní školy.[18] Odhady počtu romských dětí na základních školách praktických se liší. Pohybují se však v rozmezí cca 30 až 80% z romských žáků.[19][20][21][22] Jedním z řady faktorů, které komplikují zjištění přesného počtu, je skutečnost, že značná část Romů se k romské národnosti nehlásí.

Tento stav byl opakovaně kritizován ze strany organizací jako Český helsinský výbor či Amnesty International a označován za segregační.[23][24] V kontroverzním rozudku se proti této praxi vyslovil i ESLP (jeho prvoinstanční rozhodnutí bylo však opačné).[25]

Vysvětlení vysokého počtu Romů na zvláštních školách jsou různá. Některá hovoří o jazykové bariéře, hodnotovém systému a sociální-kulturním handicapu.[26], jiná jako jednu z podstatných příčin vidí v průměru nižší geneticky vrozené inteligenci Romů oproti většinové populaci.[27]

Ze strany některých autorů a sdružení je teze o tom, že mají základní školy praktické segragační charakter, odmítána. Poukazují zejména na skutečnost, že do nich nemůže být žák zařazen bez souhlasu svého zákonného zástupce.[28][29]

[editovat] Romská komunita na Slovensku

Romská obydlí na Slovensku
Související informace lze nalézt také v článku Romská menšina na Slovensku.

[editovat] Romská kultura

Romští muzikanti v Brně
Festival Khamoro Roma v Praze v roce 2007
Muzeum romské kultury v Brně

[editovat] Literatura na území Česka a Slovenska

[editovat] Divadlo

[editovat] Hudba

Z romského repertoáru pochází tance verbunkos a flamenco (výraz, kterým se původně označovali Romové v Andalusii).

[editovat] Výtvarné umění

Mezi Romy je mnoho regionálních umělců, v drtivé většině bez vyššího vzdělání. Např. Tibor Červeňák (žije v Hranicích), Aladár Kurej (Humenné), bratři Tibor (Rožňava) a Dušan (Detva) Oláhovi, Rudolf Dzurko (Praha-Smíchov) nebo Edward Majewski (polský Opatow).

[editovat] Muzeum

Muzeum romské kultury je v Brně, Bratislavská ulice 67.

[editovat] Fotografie Romů

Romové jsou jedním z častých námětů dokumentární fotografie. V Česku se jim věnovali či věnují především: Josef Koudelka, Eva Davidová, Hana Šebková, Karel Cudlín, Maria Kracíková, Vít Šimánek (autor diplomové práce o fotografiích Romů), Václav Ryčl, Karel Tůma či Libuše Rudinská, na Slovensku pak zejména Tibor Huszár, Mišo Suchý a Andrej Bán.

[editovat] Reference

  1. http://romove.radio.cz/cz/clanek/18884
  2. http://www.edrc.ro/recensamant.jsp?regiune_id=0&judet_id=634&localitate_id=0
  3. Petr Lhotka: Romové v České republice po roce 1989
  4. http://romove.radio.cz/cz/clanek/18884
  5. srovnej např. názvy některých uměleckých děl: Straussova opereta Cikánský baron anebo Máchův poem Cikáni
  6. Iveta Pape: Jak pracovat s romskými žáky - Příručka pro učitele a asistenty pedagogů strana 46, Slovo 21 2007
  7. http://www.romea.cz/romeatv/index.php?id=detail&source=w&vid=http://ct1streaming.visual.cz/new/asx/high/Gheto-141007.asx&detail=http://ct1streaming.visual.cz/new/asx/high/Gheto-141007.asx
  8. Veronika Rodriguez. Diskriminace Romů stojí Česko ročně miliardy korun. Aktuálně.cz, 10 2009. Dostupné online.  
  9. http://www.romea.cz/romeatv/index.php?id=detail&source=w&vid=http://ct1streaming.visual.cz/new/asx/high/Gheto-141007.asx&detail=http://ct1streaming.visual.cz/new/asx/high/Gheto-141007.asx
  10. Usnesení vlády ČR č.761/2002 ze dne 05.08.2002
  11. kpt. Pavel Dochvát: Lichva v romské komunitě
  12. por. Olga Bogdanová: Projekt asistenta Policie ČR pro potírání lichvy v sociálně vyloučených romských komunitách
  13. BBC: Lichva mezi Romy
  14. Člověk v tísni: Kolik nás stojí ghetta?! Život v otroctví
  15. Vybrané výsledky výzkumu IKSP v letech 2002–2004
  16. Nejhorší tři slova od Roma? Dobré ráno, sousede…
  17. WOLF, Josef. Člověk a jeho svět. II., Lidské rasy a rasismus v dějinách a v současnosti. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2000. 223 s ISBN 8024600994. str. 101
  18. Základní vzdělávání romských dětí
  19. HOLUBEC, Stanislav. Teorie vzdělanostních nerovností a romské prostředí (multikulturalismus)
  20. BAKALÁŘ, Petr. Psychologie Romů. Praha : Votobia, 2004. 179 s. (Kontroverzně) ISBN 8072201808. str. 61
  21. A Special Remedy: Roma and Schools for the Mentally Handicapped in the Czech Republic. Country Reports Series.
  22. Aktivisté: Začlenění Romů do běžných škol ušetří státu miliardy
  23. Nedokončený úkol : romští žáci v České republice stále čelí překážkám ve vzdělání
  24. Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 1997. Praha : Český helsinský výbor, 1998. 131 s ISBN 8090239315. str. 23
  25. D. H. a ostatní v. Česká republika ze dne 13. listopadu 2007. Zákaz diskriminace: porušení článku 14 Úmluvy ve spojení s článkem 2 Protokolu č. 1 (překlad do češtiny, kritika rozhodnutí).
  26. Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 1997. Praha : Český helsinský výbor, 1998. 131 s ISBN 8090239315. str. 23
  27. Bakalar, P.: The IQ of Gypsies in Central Europe in Mankind Quarterly, Vol. 44, Nos. 3 & 4 (Spring-Summer 2004). ISSN 0025-2344. str. 292
  28. Karel Kaprálek: Základní školy praktické – mýty a realita. Česká škola. 15. června 2010
  29. OTEVŘENÝ DOPIS MINISTRYNI ŠKOLSTVÍ ke kampani týkající se systému vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

[editovat] Související články

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

[editovat] Externí odkazy

 
Romové v jiných jazycích: Acèh, Aragonés, Azərbaycanca, Български, Bosanski, Català, Чӑвашла, Dansk, Deutsch, Ελληνικά, English, Esperanto, Español, Eesti, Euskara, Suomi, Français, Frysk, Galego, עברית, हिन्दी, Hrvatski, Magyar, Bahasa Indonesia, Italiano, 日本語, ქართული, 한국어, Latina, Lietuvių, Latviešu, Македонски, Nederlands, ‪Norsk (nynorsk)‬, ‪Norsk (bokmål)‬, Иронау, Deitsch, Polski, Português, Romani, Română, Русский, Sicilianu, Srpskohrvatski / Српскохрватски, Simple English, Slovenčina, Slovenščina, Shqip, Српски / Srpski, Svenska, தமிழ், ไทย, Türkçe, Українська, اردو, Tiếng Việt, ייִדיש, 中文
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Romov%C3%A9
Stránka byla naposledy upravena 3. 9. 2010 v 22:17.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy