Romulus Augustus

Portrét Romula Augustula na zlaté minci

Romulus Augustulus byl synem rodáka z Pannonie Oresta, který pracoval dříve jako tajemník Attily a nyní jako velitel vojsk. Orestes se vzbouřil proti tehdejšímu císaři Juliovi Nepotovi a vyhnal jej do Dalmácie. 31. října roku 475 prohlásil Orestes římským císařem svého syna Romula. Tomu však bylo pouze šest let, a proto nemohl sám vládnout (zde dostal přízvisko Augustulus - císaříček). Skutečným vládcem byl tedy jeho otec.

[editovat] Konec říše

Tehdy Římská říše ztrácela mnohá území. Mimo apeninský poloostrov a ještě několik území vlastnil ravennský dvůr pouze francouzskou Provence, jelikož severní Afriku, Sicílii a Sardinii obsadili Vandalové a Dalmácii, Pannonii, Hispánii a další území zabrali Gótové. Říše se také potýkala s hospodářským problémem kde vzít peníze na vojsko žoldnéřů. Vojáci požadovali pro své uživení půdu a celkem aspoň třetinu Itálie. Orestes jejich požadavky zamítl, ale našel se jeden šlechtic Odoaker, jenž vojsku splnění jejich přání přislíbil. Byl germánského původu a tak se ani nenechal provolat římským císařem. Vojáci ho však za jeho sliby zvolili králem a Romula roku 476 sesadili. Oresta zabili, ale Romula Augustula zachránil jeho nízký věk a půvab. Odoaker ho prý obdaroval 6000 solidy (tedy 27 kilogramy zlata). Poté západořímská říše zanikla.