Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Rosettská deska (francouzsky: la pierre de Rosette) podle města Rosetta (arabsky: ar-Rašíd) při ústí Nilu), je tradiční označení černé žulové stély o výšce 114 cm a šířce 71 cm, na níž je ve 166 znacích zaznamenán text ve třech shodných verzích: dvou egyptských (v hieroglyfickém a démotickém písmu) a jednom řeckém překladu. Konfrontace řeckého překladu s do té doby nečitelným hieroglyfickým textem umožnila rozluštění hieroglyfů.
Desku našel 15. července 1799 francouzský důstojník dělostřelectva Pierre François Xavier Boussard při opevňovacích pracích u pevnosti St. Julian v rámci napoleonské výpravy do Egypta. Je do ní vytesán nápis kněze děkujícího roku 196 př. n. l. králi Ptolemaiovi V. Epifanovi ve třech shodných verzích - dvou egyptských (v hieroglyfickém a démotickém písmu) a jednom řeckém překladu. Jde vlastně o "kopii" dekretu, kterým synoda zahrnula panovníka poctami v devátém roce jeho panování. V té době byla v Egyptě úředním jazykem řečtina.
Text zapsaný pomocí démotického písma se podařilo rozluštit roku 1814 britskému egyptologovi T. Youngovi. Později pak pomocí desky rozluštil Jean-François Champollion hieroglyfické písmo, přestože deska je poškozená právě v části s hieroglyfy. Champollion nepracoval s originálem desky, studoval pouze kopii.
Deska je od roku 1802 uložená v Britském muzeu v Londýně, protože po prohrané námořní bitvě u Abukiru ji museli Francouzi Angličanům odevzdat. Egypťané desku považují za součást národního bohatství a chtěli by ji získat zpět, mezinárodní právo již však tehdejší nálezy klasifikuje jako vlastnictví současných majitelů.
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Rosettská doska na slovenské Wikipedii.