Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Tento článek obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení. |
Rostislav „Rosťa“ Hedvíček (v USA též používající jméno Ross a příjmení bez diakritiky) je český emigrant žijící na Floridě v USA, známý jako internetový diskutér, kritik dění v České republice.
Podle vlastního vyjádření je autorem několika stovek článků publikovaných v češtině i v angličtině. Některé z nich vyšly souborně v knihách Jak Paroubek kradl salámy aneb Hedvíčkova politická břitva a Sametový tunel (Beta Books, Praha 2005 a 2006).
Obsah |
Datum narození a další osobní údaje nejsou veřejně známy, Ross Hedvíček však tvrdí, že byl na vojně s Jiřím Paroubkem[1] (* 1952, na vojně po absolvování VŠ r. 1976; Jiří Paroubek na dotaz novinářů prohlásil, že si na nic takového nepamatuje[zdroj?]). Na internetu se k jeho datu narození objevily různé rozporuplné informace, od „narozen 1915“[2] po „* 31. května roku 1947“.[zdroj?]
Podle údajů na svém blogu a dle rozhovoru v Reflexu 37/2006 – je uváděn jako „zhruba pětapadesátiletý“ – pochází z Kojetína na Přerovsku, kde prožil značnou část svého života.[3][4][5]. Podle téhož blogu pracoval jako učitel autoškoly Svazarmu v Kroměříži[6] Obdobně uvádí, že byl členem Jiskry, ale PO SSM už ne.
Podle rozhovoru v Reflexu byli jeho rodiče soukromí zemědělci. Po nástupu komunismu „nejen o všechno přišli, ale ani nemohli vykonávat žádnou normální práci. Matku nezaměstnali vůbec, otec jezdil traktorem.“
Podle téhož rozhovoru v Československu Hedvíček pracoval jako traktorista v JZD, nákupčí v Meoptě Přerov, směnový mistr v lihovaru, řidič fekálního vozu“. Jako mnoho dalších mladých lidí byl i Hedvíček vyslýchán a souzen „za propagovaní západní kultury“.[zdroj?]
Podle svého vlastního tvrzení byl v nepřítomnosti odsouzen podle § 109 trestního zákona (dnes již zrušeným) za nezákonné opuštění republiky, § 233 TrZ za zavlečení dětí do ciziny a §§ 102, 103 a 112 TrZ za snižování vážnosti republiky v zahraničí.
Hedvíček emigroval v sedmdesátých letech[7]. do Rakouska. Tam byl, jako i ostatní uprchlíci, ubytován v uprchlickém táboře v Traiskirchenu. Odtamtud si vyřídil vystěhování do Kanady. Tam ale, také podle rozhovoru v Reflexu 37/06, „dlouho nevydržel“, a odešel do USA, kde žije „už více než deset let“.
Vlastní a vydává internetový cs-magazin. Je ženatý, má dospělé děti.
Hedvíček přispívá do internetové encyklopedie Wikipedie,[8][9] v roce 2006 se účastnil voleb do Správní rady nadace Wikimedia, která Wikipedii provozuje, skončil v nich však na posledním místě.[10]
Hedvíček získal proslulost účastí v internetových diskusích, ale počátky lze sledovat ještě k dobám FidoNetu.[zdroj?] Od mnoha jiných se liší především rozsahem (mimořádným počtem příspěvků, počtem diskusních fór a konferencí a dlouhou dobou přispívání). Názory prezentované v jeho příspěvcích bývají částí ostatních účastníků považovány za extrémní a v mnoha případech tak působí jako tzv. troll vyvolávající flame war.[11] Na druhé straně se někteří, jak domácí tak i krajani žijící v zahraničí, s názory Rosse Hedvíčka ztotožňují.
Ve svých příspěvcích obvykle napadá současné poměry v Česku po roce 1989, ale i dřívější v Československu. Ostře kritizuje české politiky, umělce, herce, většinu veřejně známých osob a českou společnost jako celek.
Hedvíčkovy příspěvky na jeho blogu popisující jeho vlastní životní zkušenosti bývají vnímány jako zábavné a poučné, ale i poněkud černobílé a často arogantní. Obvykle nepoužívá diakritiku. Rodný kraj a své hanácké předky líčí Hedvíček s nezastíranou úctou a obdivem.
Kromě diskusí šíří Hedvíček své názory též hromadně rozesílanými e-maily. Bývá proto označován za spammera[12][13][14], podle některých příjemců odmítá se zasíláním přestat i po výslovném vyjádření nezájmu[15]. Hedvíček to popírá. Tvrdí, že podle definice spamu jako nevyžádaného „obchodního sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby“ jeho maily spamem nejsou. České zákony však pojem spam nikterak nedefinují.[16] V kontrastu s tím ale v několika e-mailech nabízel ke koupi svoje knihy.
Ross Hedvíček proslul jako šiřitel nepodložené teorie, že se Ludvík Souček během Československé vojenská mise během války v Koreji účastnili pokusů na amerických zajatcích.[17]