Rostov na Donu

Rostov na Donu Ростов-на-Дону
Pomník A. S. Puškina v Rostově
znak
poloha
souřadnice:	47° 14′ 0" s. š., 39° 43′ 0" v. d.
nadmořská výška:	0-130 m n. m.
federální okruh:	Jižní federální okruh
oblast:	Rostovská oblast
administrativní dělení:	8 obvodů (rajónů)
[[ |250px|Rostov na Donu na mapě státu]]
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	354 km²
počet obyvatel:	1 051 600 (2007)
hustota zalidnění:	2969 obyv. / km²
správa města
starosta:	Michail Černyšjov
oficiální web:	http://www.rostov-gorod.ru/
telefonní předvolba:	+(7)863
PSČ:	60401

Rostov na Donu (rusky: Росто́в-на-Дону) je město na jihu evropské části Ruské federace. Leží na řece Don, 46 km od jejího ústí do Azovského moře a asi 100 km od hranic s Ukrajinou. Má 1 050 000 obyvatel a je správním střediskem Rostovské oblasti a celého Jižního federálního okruhu.

[editovat] Historie

Město bylo založeno v roce 1749 a nedlouho po jeho založení zde vznikla i pevnost. Pojmenováno bylo po biskupovi svatém Dimitriji Rostovskému, pocházejícím z Rostova v Jaroslavské oblasti. Díky vhodné poloze nedaleko moře se malé město kolem své pevnosti postupně rozšiřovalo. Název Rostov na Donu ve své dnešní podobě je z roku 1796, kdy tehdejší městečko získalo práva skutečného města. Díky velkému dopravnímu ruchu na řece Donu se rozrůstalo tak rychle, že už roku 1928 sem byly přestěhovány úřady regionální správy z Novočerkassku. V rámci boje komunistů proti náboženství, po ruské občanské válce a ustanovení rudé vlády tu byly zbořeny dvě kdysi dominantní katedrály – Katedrála sv. Alexandra Něvského a Katedrála sv. Jiří v Nachičevanu. V letech 1941 a 1942 město obsadila německá armáda. Přestože na začátku 90. let minulého století po pádu SSSR tu byla bída a kriminalita, situace se dnes lepší. Vznikají nové podniky a jiné se sem usazují z okolních oblastí.

[editovat] Obyvatelstvo

Milionu obyvatel dosáhl Rostov na konci 80. let 20. století; v současnosti je 10. největším městem Ruska. Většinu obyvatelstva tvoří Rusové, výraznější menšinou (okolo 2 %) jsou Ukrajinci a Arméni.

[editovat] Doprava

V Rostově funguje mezinárodní letiště a mezinárodní říční přístav. Sídlí zde správa Severokavkazské dráhy. Městem prochází dopravní koridor Moskva–Voroněž–Rostov na Donu–Kavkaz. Zároveň zde odbočuje silnice spojující Rostov s Mariupolem a Oděsou a železnice přes Taganrog na Donbas a dále na Ukrajinu.

Tramvajová doprava v Rostově na Donu čítala roku 2007 6 linek; dále zde jezdí 11 linek trolejbusů, 72 linek autobusů a 54 maršrutek. Již několik desetiletí je v plánu výstavba metra či metrotramvaje.

Panorama města z levého břehu Donu

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Rostov na Donu

• Oficiální stránka městské správy
• Rostov na mojgorod.ru
• Kostely ve starém Rostově
• Topografická mapa ze sovětských dob
• Historické obrázky města

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)