Rotunda svatého Martina (Vyšehrad)

Rotunda svatého Martina v Praze na Vyšehradě

Rotunda sv. Martina je nejstarší zachovanou stavbou v oblasti Vyšehradu a současně i nejstarší zachovanou rotundou na území Prahy.

Byla postavena za krále Vratislava II. (panoval v letech 1061 až 1092), tedy v poslední třetině 11. století. Zřejmě sloužila jako farní kostel vyšehradského předhradí.

Po vítězství husitů nad císařem Zikmundem v roce 1420, byly všechny církevní stavby na Vyšehradě zbourány. Uchoval se jen kapitulní chrám sv. Petra a Pavla a tato rotunda.

V roce 1650 začal Ferdinand III. stavět vyšehradskou citadelu. Všechno obyvatelstvo bylo vystěhováno a rotunda sloužila jako prachárna, později jako skladiště.

Osudu zbourání těsně unikla ještě jednou a to v toce 1841, kdy měla ustoupit stavbě silnice z Nového Města na Pankrác. Velkou zásluhu o její uchování má hrabě Karel Chotek. Musela však být částečně přestavěna, aby vchod nezasahoval do silnice.

V roce 1845 rotundu zakoupila vyšehradská kapitula a nechala ji v letech 1878-80 obnovit podle návrhu architekta A. Bauma. Na jižní straně byl vytvořen novorománský portál podle motivů převzatých z Vyšehradského kodexu. Z téže inspirace vycházeli i Antonín König a Jan Heřman v nástěnné malbě Krista uvnitř rotundy. Novorománský oltář je ze sliveneckého mramoru a oltářní obraz vytvořil František Sequens.

[editovat] Související články

• Seznam rotund v Česku

Tento článek týkající se Prahy je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.