Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Roudnice nad Labem | |
|---|---|
Pohled od mostu přes Labe ke Karlovu náměstí |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0423 565555 |
| kraj (NUTS 3): | Ústecký (CZ042) |
| okres (NUTS 4): | Litoměřice (CZ0423) |
| obec s rozšířenou působností: | Roudnice nad Labem |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 16,67 km² |
| počet obyvatel: | 13 607 (28. 9. 2008) |
| zeměpisná šířka: | 50° 25’ 25’’ |
| zeměpisná délka: | 14° 15’ 14’’ |
| nadmořská výška: | 195 m |
| PSČ: | 413 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 21 |
| části obce: | 2 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa městského úřadu: | Karlovo náměstí 21 41301 Roudnice nad Labem |
| starosta / starostka: | Zdeněk Kubínek |
| Oficiální web: http://www.roudnicenl.cz E-mail: mesto@roudnicenl.cz |
|
 |
|
Roudnice nad Labem je město ležící na levém břehu řeky Labe v okrese Litoměřice. V Roudnici nad Labem žije okolo 13 500 obyvatel. Město se rozkládá na ploše 16,67 km² a patří k němu ještě vesnice Podlusky. Město leží nedaleko hory Říp.
Historie města Roudnice nad Labem je velmi bohatá, jsou doloženy prehistorické stopy osídlení u brodu přes řeku Labe. Jedná se o jedno z nejstarších českých měst, původní název Rúdník či Rúdnica odvozen od vyvěrajícího rudného pramene. První písemné zprávy o Roudnici nad Labem pocházejí z poměrně pozdní doby, z let 1167 a 1176, městská práva získalo již ve 12. století. Na přelomu 12. a 13. století zde byl vystavěn kamenný románský hrad, který byl druhou světskou stavbou v Čechách.
Ve 13. a 14. století výstavba pokračovala, biskup Jan IV. z Dražic (kolem 1280-1343) vybudoval v roce 1333 třetí nejstarší kamenný most v Čechách a první přes Labe. Most byl dokončen 2. října 1340.[zdroj?] S největší pravděpodobností zde byl na kněze vysvěcen Mistr Jan Hus. Na hradě pobýval i císař Karel IV., na jeho příkaz zde byl internován tribun Cola di Rienzo. Koncem 14. století bylo vystavěno Nové Město roudnické (dnes nám. Jana z Dražic a Husovo nám.) a spolu se starým městem obehnáno hradbami. V 15. století město několikrát dobyli a vyplenili husité (1421 Jan Žižka, 1425 Jan Roháč z Dubé, 1428 Václav Carda z Petrovic).
Po husitských válkách město i hrad několikrát mění majitele (1431 Jan Smiřický, 1453 Zdeněk ze Šternberka, od roku 1467 královské město. V roce 1577 město získává Vilém z Rožmberka, ten započal s přestavbou a rozšířením roudnického hradu, o rozkvět města se přičinil i Jakub Krčín, který zde za jeho vlády působil. Po Vilémově smrti získává celý jeho majetek jeho poslední manželka Polyxena z Pernštejna, ta se v roce 1603 provdává za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Ten pokračoval v rozšiřování a zvelebování roudnického panství.
Projekt na barokní přestavbu hradu vypracovali nejpřednější stavitelé a architekti své doby Pietro de Colombo, Francesco Caratti, Carlo Orsolini a Carlo Lurago. Za třicetileté války bylo město v roce 1634 a 1639 vypáleno a pobořeno švédskými vojsky. Stavbu zámku dokončil v roce 1684, za vlády Václava Eusebia z Lobkowicz, stavitel Antonio della Porta. Václav Eusebius taktéž ustanovil Roudnici jako hlavní a nedělitelný rodový majetek (tzv. fideikomis), což platilo až do roku 1945.
V 19. století se stala Roudnice průmyslovým a hospodářským centerm Pořipska, k čemuž přispelo několik velkých strojírenských továren a železnice. V roce 1910 byl na místě původního, zbořeného, gotického mostu postaven nový železný most přes řeku Labe. V roce 1945 byl roudnický zámek zestátněn, jeho cenný depozitář (především knihovna a lobkowiczká obrazárna) byl zničen nebo umístěn do jiných zámků či muzeí v ČR. Od roku 1957 je na zámku Vojenská hudební škola Víta Nejedlého, zámek je zatím nepřístupný. V bývalé zámecké jízdárně je zřízena Galerie moderního umění 19. a 20. století, k nejcennějším vystavovaným autorům patří Antonín Slavíček. V městě je také možno navštívit Podřipské muzeum nebo galerii ve věži Hláska.
Obsah |
Mohutný zámek je dominantou Roudnice. Na místě skalnatého ostrohu nad řekou se však kdysi tyčil velkolepý hrad. Byl asi 40 metrů dlouhý a 15 metrů vysoký, jeho zdi byly silné 2 metry a byly zpevněny na severní straně a na nárožích věžicemi. V přízemí stavby byl velký sál, nad ním zřejmě slavnostní síň. Komplex ještě obsahoval menší užitkové budovy na jih od stavby, obehnané hradbou s opevněnou bránou.
Tento hrad byl první český kamenný hrad, který nebyl postaven panovníkem. Z původního hradu se dodnes dochovalo obvodové zdivo a velký přízemní sál, rozčleněný pozdějšími vestavbami. Hrad byl oblíbeným sídlem většiny pražských biskupů, jedním z nich zde měl být vysvěcen na kněze i Jan Hus. Církev ho pozdějí prodala Janu Smiřickému, který později, jak se doba měnila, začal s přestavováním, doplňováním a upravováním. V polovině 16. století přibyla na jihovýchod od hradu nová obytná renesanční budova. Za ní pak přistavěli několik menších objektů spojených s hradem chodbou. Celý prvek byl poněkud nesourodý, takže ho pak nechal Václav Eusebius z Lobkovic přestavět na raně barokní zámek, v jehož podobě zůstal dodnes.
Starý kamenný most byl třetím nejstarším kamenným mostem, který byl v Čechách postaven. Byl ovšem prvním kamenným mostem přes řeku Labe. Zásluhu na jeho stavbě má hlavně biskup Jan IV. z Dražic a stavební mistr Vilém, kterého biskup přivedl ze svého nedobrovolného pobytu v Avignonu, kde 11 let vedl církevní soud se žebravými řády. 24. srpna 1333 byl položen základní kámen s ostatky svatých uprostřed řeky. Most byl postaven za 7 let – každý rok byl postaven jeden pilíř a jedna klenba. Dokončen byl tedy 2. října 1340. Za dva roky přestál první zatěžkávací zkoušku, povodeň, která mu neuškodila. V Praze jí však padl za obět Juditin most.
Díky tomuto mostu se z Roudnice stalo významné město severních Čech. Další osudy mostu však nejsou přiliš známé. Ví se jen, že přes něj táhlo několik vojsk a že prodělal několik dalších povodní v letech 1536, 1537, 1539. V roce 1610 stihla most další pohroma, když se Roudnice připojila k českým stavům, kteří se vzbouřili proti své katolické vrchnosti. Stavové tehdy obsadili most několika sty vojáky, aby ho střežili. Po zprávě, že stavovská vojska byla poražena na Bílé hoře, odtáhli, ale před tím ještě most zapálili. Dřevěná část mostu shořela a most byl hodně poškozen. Rok poté se začalo s opravou mostu, která byla dokončena v roce 1625. Ne zcela opravený most se ale stal obětí třicetileté války. Švédové mu zasadili poslední ránu, když na most stříleli z děl. Tím byl zničen a už nikdy nebyl obnoven.
Později byl na jeho místě zřízen přívoz. Byly vytvořeny dokonce dva plány na opravu mostu, z finančních důvodů ale ani jeden z nich nebyl realizován. Západní mostecká věž společně s kostelem ze 14. století byly odstraněny při stavbě Severní státní dráhy v polovině 19. století.
Až v letech 1906–1910 zde byla vztyčena železná konstrukce nynějšího mostu na nových pilířích a torza starých pilířů byla odstraněna.
Římskokatolický kostel narození Panny Marie nechal v roce 1333 postavit pražský biskup Jan IV. z Dražic spolu s klášterem augustiniánů na místě bývalého románského kostelíka, který byl po úpravě pojat do nové stavby jako sakristie. Výstavba kostela i kláštera byla dokončena v roce 1360. Byl poškozen nejprve za husitských válek a později požárem v roce 1676. V letech 1725 až 1734 byl barokně přestavěn a jeho poslední větší oprava se uskutečnila v roce 1938.
Kostel se nachází nedaleko Labe na rohu Komenského a Havlíčkovy ulice a má tři lodě ukončené dobře prosvětleným kněžištěm. Zejména díky dvěma věžím v západním průčelí je dominantou této části města.
Proboštství zde existovalo v letech 1333 až 1516 a dále pak od roku 1594 jako sekulární, od 1. července 1994 přeměněné na farnost. Klášter je výjimečnou památkou gotického umění a barokní gotiky.
Administrátorem farnosti je od 1. července 2008 bývalý dominikán Mgr. Karel Kočí, o rok déle zde jako farní vikář působí Mgr. Mariusz Stanisław Walczak FDP.
V Roudnici nad Labem jsou tři základní školy, Soukromá podřipská střední odborná škola a střední odborné učiliště o. p. s., Gymnázium, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vyšší odborná škola a Střední odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Nachází se zde také Základní umělecká škola, Základní škola praktická a Soukromá plavecká škola.
| Město Roudnice nad Labem | |
|---|---|
|
Podlusky | Roudnice nad Labem |
|
