Rozchod kolejí
Rozchod koleje vyjadřuje vzdálenost mezi vnitřními hranami kolejnic. Udává se v milimetrech, i když historicky používané hodnoty vznikly většinou z měr v anglických jednotkách. Měří se rozchodkou.
Nominální rozchod má kolej v přímém úseku trati. Měří se 14 mm pod temenem kolejnice. V obloucích (na normálněrozchodných tratích se to týká oblouků o poloměru 300 m a menších) bývá obvykle rozchod rozšířen, aby jimi snáze projely podvozky železničních vozidel. Rozšíření se pohybuje od několika milimetrů do několika centimetrů - podle rozchodu kolejí a poloměru oblouku. Maximální možný rozchod normálněrozchodné koleje v provozu je 1470 mm.
V Česku se standardně ve všech tramvajových i běžných železničních provozech používá normální rozchod 1435 mm. Výjimku tvoří v současné době tramvajová trať z Liberce do Jablonce nad Nisou a stará část libereckého tramvajového provozu (1000 mm) a některé místní železnice (například JHMD - 760 mm).
Ve střední Evropě jsou úzké rozchody všeobecně reliktem z dob konce 19. a začátku 20. století. V některých městech se proto desítky let provádělo přerozchodování tramvajových sítí (například v Chemnitzu), v Liberci, někde k tomu naopak vůbec nedošlo (Bratislavská tramvajová síť). V současné době se rozchody kolejí u místních drah stanovují většinou podle rozchodů železničních.
Zvláštní kapitolu tvoří rozchody modelové železnice.
[editovat] Přehled používaných rozchodů kolejí
[editovat] Široké rozchody
[editovat] Normální rozchod
- 1435 mm: Stephensonův – původně 4 stopy 8 ½ palce. Je standardem na přibližně 60 % železnic světa, včetně většiny českých. Byl odvozen z rozteče kol anglických dostavníků.
Vlivem času však docházelo k nahromadění chyb měření, takže se nesprávná míra stala standardem. Proto lze do skupiny normálního rozchodu zařadit i níže uvedené nezvyklé rozchody:
- Podrobnější informace naleznete v článku Úzkorozchodná dráha.
- 1200 mm: Švýcarsko – dráha Rheineck-Walzenhausen u Bodamského jezera
- 1106 mm (3,5 rakouské stopy): Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec – Gmunden a uhelné dráhy v Hausrucku
- 1100 mm: Německo – tramvaj v Braunschweigu a v Brazílii – Rio de Janeiro, ex Lübeck a Kiel
- 1 067 mm kapský rozchod (3,5 stopy): rozšířený na jihu Afriky, v Japonsku, Austrálii a na Novém Zélandu
- 1050 mm: Hedžáská dráha v Sýrii a Jordánsku
- 1000 mm metrový rozchod: velmi rozšířený rozchod úzkorozchodných drah a tramvají, též v Německu (včetně již zrušených sítí sudetských měst na území ČR), Švýcarsku, Španělsku a Portugalsku, tramvajová trať Liberec - Jablonec, na Slovensku je takto řešena tramvaj v Bratislavě; základní rozchod železnic například v Keni
- 991 mm (3 stopy 3 palce): země Commonwealthu
- 950 mm: Itálie – italský „standardní“ úzký rozchod, též Eritrea – bývalá italská kolonie
- 925 mm: dříve chemnitzské tramvaje
- 915 mm: Peru
- 914 mm (3 stopy): Nový Zéland, Ostrov Man, Kuba, Denver & Rio Grande Western v USA.
- 900 mm: německá úzkokolejka Molli mezi Bad Doberan a Kühlungsbornem, ve světě tramvaje a průmyslové dráhy
- 891 mm (3 švédské stopy): Švédsko
- 880 mm: Norsko – průmyslová dráha Sundland Torvströfabrikk.
- 838 mm (2 stopy 9 palců): země Commonwealthu
- 800 mm: horské dráhy ve Švýcarsku – například Wengernalpbahn.
- 791 mm: úzkokolejky v Dánsku
- 785 mm: úzkokolejky v Polsku a východní Evropě
- 762 mm (2 1/2 stopy): úzkokolejky v Indii, na Kubě a v Austrálii. V Jižní Africe přestavěny na kapský rozchod.
- 760 mm – bosenský rozchod: úzkokolejky v Bosně, Indii, na Kubě a v zemích bývalého Rakouska-Uherska
- 750 mm: velmi rozšířený rozchod v Německu (např. Fichtelbergbahn) a zemích bývalého Sovětského svazu. Vojenské a průmyslové dráhy v Argentině.
- 700 mm: vojenské a průmyslové dráhy v celém světě.
- 693 mm: Švédsko – průmyslová dráha u Kvarnsvedens Pappersbruk.
- 686 mm (2 stopy 3 palce): Anglie
- 650 mm: Maroko
[editovat] Rozchody průmyslových a polních drah
- 610 mm (2 stopy): úzkokolejky ve Walesu, Indii, Jižní Africe, průmyslové a vojenské dráhy po celém světě.
- 600 mm: Švédsko, Prusko, Wales, Namibie (po 2. světové válce přestavěno na 1067 mm), polní, průmyslové a vojenské dráhy po celém světě.
- 559 mm (1 stopa 10 palců): Irsko - bývalá drážka pivovaru Guinness v Dublinu
- 520 mm: Švédsko – průmyslová dráha u Sandvikens Järnverk
- 500 mm: vojenské a průmyslové dráhy po celém světě
- 457 mm: Anglie – průmyslová drážka v Crewe
- 381 mm (15 palců): Romney, Hythe and Dymchurch Railway (Anglie), parkové železnice v Německu
[editovat] Zajímavosti o rozchodech
- V místech, kde je třeba po jedné trati vést koleje o více rozchodech, se využívá kolejová splítka.
- Rozchod kolejí měl i strategický význam (například po roce 1945 byly na Zakarpatské oblasti přerozchodovány železnice na sovětský rozchod, či státy sousedící s Brazílií budovaly v 19. století v obavě před invazí koleje o jiných rozchodech).
- Značné dopravní problémy měla i německá armáda při východním tažení do Sovětského svazu během Druhé světové války. Tyto problémy byly částečně způsobeny širším rozchodem kolejí, dále také nevhodnými rozměry některých druhů těžkých zbraní, které při přepravě vlakem zasahovaly mimo průjezdní profil tratě a znemožňovaly tak souběžný provoz na dvoukolejných tratích (např. těžké tanky typu Tiger) a vyžadovaly vždy velmi pečlivou přípravu celého transportu.
- Pro usnadnění transportu zejména železné rudy byly vybudovány tratě vedoucí ze Sovětského svazu až do hloubi některých států s normálním rozchodem. V bývalém Československu tak byla vybudována širokorozchodná trať z hraničního přechodu Užhorod/Maťovce do stanice Haniska pri Košiciach v sousedství Východoslovenských železáren. V Polsku pak byla vybudována podobná, ale mnohem delší trať, Linia Hutnicza Szerokotorowa. Odpadala tím pracná překládka transportované suroviny - železné rudy (či složitá výměna podvozku u plně ložených nákladních vagónů) při dodávkách této suroviny z rudných ložisek v Sovětském svazu, později ze států vzniklých jeho rozpadem.
[editovat] Externí odkazy
- Metzeltin, G. H.: Die Spurweiten der Eisenbahnen. Ein Lexikon zum Kampf um die Spurweite. Karlsruhe, Deutsche Gesellschaft für Eisenbahngeschichte e. V. 1974 - 165 S. m. zahlr. Abb.