Rozum

Rozum je schopnost lidské mysli pracovat s abstraktními pojmy a činit závěry z předpokladů. V běžném užití má však slovo rozum a od něj oodvozené přídavné jméno rozumný širší význam (např. „rozumná cena“, „rozumné chování“).

Pojetí rozumu jako filosofického termínu a jeho hodnocení se u jednotlivých myslitelů a škol liší. Latinský název pro rozum – ratio – dal název racionalismu, původně filosofickému směru, který v nauce o poznání přiznával rozumu prvenství před smysly.

Pojetí rozumu v oficiální římskokatolické teologii je založeno na vztahu k víře a vůli člověka. Víra vyžaduje, aby člověk rozumem i vůlí pochopil a přijal zjevení, které Bůh uskutečnil svými činy a slovy. Bůh hovoří k člověku skrze viditelné stvoření (smyslově vnímatelné). Hmotný vesmír se představuje rozumu člověka, aby v něm četl stopy svého Stvořitele. Víra stojí nad rozumem, ale nikdy nemůže být opravdový rozpor mezi vírou a rozumem, neboť Bůh, který zjevuje tajemství a sděluje víru, vložil také do lidského ducha světlo rozumu a tento Bůh nemůže ani popřít sám sebe a ani pravda nemůže odporovat pravdě. Tuto teorii popisuje encyklika Fides et ratio.

Tento filosofický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.