Rudolf Švábský

Rudolfova královská pečeť z 25. března 1079

Rudolf z Rheinfelden (německy Rudolf von Rheinfelden) (kolem 1025 – 15. října 1080) byl v letech 1057–1079 vévodou švábským a v letech 1077–1080 římským protikrálem.

Rudolf byl synem Kuna, hraběte z Rheinfelden. V roce 1057 údajně Rudolf využil nezletilosti potomního císaře Jindřicha IV. a prý unesl jeho sestru Matildu^[1], kterou o dva roky později pojal za manželku. Spolu s Matildou získal vévodství švábské a správu Burgundského království. V roce 1060 však Matilda umírá a Rudolf se roku 1066 žení s Adlétou, dcerou savojského hraběte Oty.

Rudolfova náhrobní deska v merseburském dómu

Rudolf zpočátku svého švagra podporoval politicky i vojensky proti rozličným odpůrcům jeho vlády, avšak po vypuknutí sporu o investituru a Jindřichově exkomunikaci se vzbouřil a v březnu 1077 byl ve Forchheimu zvolen protikrálem. V Mohuči byl 25. května téhož roku korunován tamním arcibiskupem Siegfriedem I., ale svými protivníky byl donucen uprchnout do Saska. Odříznut od své mocenské základny ve Švábsku, udělil tamní vévodský titul svému synovi Bertholdovi (Jindřich IV. Rudolfa mezitím formálně zbavil této vévodské hodnosti a udělil ji svému straníkovi Fridrichu Hohenštaufskému) a jal se organisovati své přívržence ve středu a na severu Německa.

V bitvě u franského města Mellrichstadt dne 7. srpna 1078 sice Rudolf porazil císařská vojska, stále však neměl dostatečně silnou podporu, a to ani od papeže Řehoře VIII. Situace se ovšem měnila v jeho prospěch. Po další vítězné bitvě u Flarchheimu (27. ledna 1080) byl 7. března téhož roku císař Jindřich papežem opět exkomunikován a Rudolf uznán právoplatným králem. Takto posílen, svedl Rudolf další bitvu 14. října 1080 u Bílého Halštrova, která skončila spektakulárním vítězstvím jeho vojsk. On sám však přišel o ruku a byl raněn do břicha. Stáhl se do nedalekého Merseburku, kde na následky těchto zranění následujícího dne umírá.

Rudolf měl asi pět dětí, z nichž nejstarší syn Berthold byl od roku 1079 až do své smrti švábským (proti-)vévodou, dcera Adléta manželkou uherského krále Ladislava I. a Anežka manželkou Bertholda II. vévody ze Zähringen.

[editovat] Reference

1. ↑ de:Rudolf von Rheinfelden Autorem jediného údaje, že se jednalo o únos, je bavorský mnich Frutolf von Michelsberg

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Rudolf of Rheinfelden na anglické Wikipedii.

Související články obsahuje Portál Středověk

Předchůdce: Ota III.

Švábský vévoda Rudolf I. 1057 – 1079

Nástupce: Berthold z Rheinfelden/ Fridrich Hohenštaufský