Rudolf Manoušek

Manouškové jsou významný český zvonařský rod. Zvony začal v r. 1900 odlévat Rudolf Manoušek (1881 – 1951). Zpočátku spolupracoval s brněnskou zvonárnou rodu Hillerů, od r. 1913 vedl v České (okres Brno-venkov) vlastní podnik. Zpočátku odlévá zvony především pro Slovensko, ale postupně rozšiřuje svůj trh. V r. 1928 si Manoušek osvojil technologii restaurování puklých zvonů, takže už je nebylo nutné přelévat. Svařování puklin je snadnější a hlavně umožňuje zachovat historicky cenné zvony.

Přesto se dílna ve 30. letech dostala do finančních problémů, a proto Manoušek její činnost dočasně pozastavil. Mezitím, v r. 1934, už vlastní zvonárnu založil jeho syn Rudolf ml. (1909-1994). Za II. světové války dílnu Rudolfa st. převzal František Michera, jehož jméno pak firma nesla po válce (První moravská zvonárna Michera a spol.). V r. 1947 ji Rudolf st. definitivně opustil a šel pracovat do dílny svého syna. Obě zvonárny byly v r. 1948 znárodněny.

Dílna Manoušků byl včleněna do Závodů umělecké kovovýroby. Po smrti otce v r. 1951 byl Rudolf ml. přeložen do Prahy a nad odléváním zvonů v Brně mu byl svěřen pouze externí dohled, v 60. letech byla výroba zvonů zcela ukončena.

Nicméně Rudolf Manoušek si v r. 1967 založil novou dílnu v Praze na Zbraslavi. S prací na zvonech mu pomáhla i jeho žena Květa a syn ing. Petr Rudolf Manoušek. Ten se ujal vedení dílny v r. 1988 a firma funguje až dodnes. Do nečekaných potíží se dostala při povodních v r. 2002, kdy byla zvonárna zcela zatopena a dlouho trvalo, než se její činnost podařilo obnovit. Petr Manoušek mezitím externě pracoval v několika jiných evropských zvonárnách, v r. 2006 se podílel na odlití největšího zvonu světa, který se při zvonění rozhoupává. Japonský zvon o hmotnosti přes 36 tun, zavěšený u města Gotenba na ostrově Honšu, vyrobila nizozemská zvonárna Royal Eijsbouts v Astenu.

Dílna Manoušků za dobu své existence vyrobila a zrestaurovala několik tisíc zvonů, podílela se mj. na opravě pražské loretánské zvonkohry, pořízení nového srdce pro největší český zvon Zikmund a sestavila Pražskou mobilní zvonohru s 57 zvony.

[editovat] Související články

• Dějiny zvonařství
• Nápisy na zvonech
• Zvon

[editovat] Literatura

• KONEČNÝ, Stanislav. Zvony v Poličce a na Poličsku. Polička: 1999.
• MANOUŠEK, Rudolf. Studie k dějinám zvonů. IN: Slévárenství 1966 / 8, s. 305 – 310.
• SUCHOPÁREK, Karel. Zvonaři Manouškové - tři generace. IN: Slévárenství 1978/8, s. 335-7, Praha.