Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Rudolf Sloboda (16. dubna 1938, Děvínská Nová Ves, Československo – 6. října 1995, Děvínská Nová Ves, Slovensko), byl slovenský spisovatel-prozaik, básník, dramatik, scénárista a autor literatury pro děti a mládež.
Obsah |
Pocházel z rodiny chorvatského starousedlíka a úředníka. Dětství prožil v Děvínské Nové Vsi v době klerofašistického Slovenského štátu a budování komunizmu. V ne právě dokonalé rodině, rodiče se rozvedli a matka kromě otce Ruda přežila i druhého manžela a později i druha Vinca Besedu. Tento fakt je v díle vícekrát diskutován z nejrůznějších pohledů. Do školy chodil v Devínské Nové Vsi a později studoval filozofii na Univerzitě Komenského v Bratislavě, ale po roce toto studium ukončil a odejel pracovat do dolů v Ostravě. Vrátil se do Bratislavy, kde pracoval jako stavební dělník, poté následovala v letech 1959-1962 vojenská prezenční služba v jížních Čechách, po ní opět Ostrava, kde v letech 1962-1964 pracoval ve Vítkovických železárnách, a nakonec definitívní návrat do rodné obce. Zde se také oženil a narodila se mu dcera.
V letech 1965-1969 pracoval jako redaktor ve vydavatelství Smena, v letech 1972-1984 byl dramaturgem v Slovenské filmové tvorbě a v roce 1984 pracoval krátkou dobu ve vydavatelství Slovenský spisovatel. Při příležitostných zaměstnáních (např. ve filmu) se živil předevšim jako spisovatel na volné noze. Se svou psychicky nemocnou manželkou žil ve skromných poměrech ve svém rodišti, až do roku 1995, kdy ve své „chatě“ na Slovinci v Devínské Nové Vsi spáchal sebevraždu.
Život Rudy Slobody byl poznamenán neustálým bojem se společností ale i se sebou samým. S ostatními spisovately či kolegy měl často bouřlivé vztahy. Známé byli jeho alkoholické excesy. Z alkoholizmu se i vícekrát léčil. Vícekrát sa pokúsil o sabevraždu. V posledních letech života byl abstinentem.
Sloboda je jedním z nejzajímavějších a nejvýznamnějších mistrů slovenského psaného slova druhé poloviny 20. století. Publikovat začal v roce 1958 v časopisech Mladá tvorba (zde mu vyšla první povídka Do tohto domu sa vchádzalo širokou bránou) a Slovenské pohľady. Každé z jeho děl je ve své podstatě postaveno na jeho vlastních zážitcích a životních zkušenostech. Výrazným rysem jeho prozaické tvorby je brilantní vypravěčský stýl, který přesně reprodukuje myšlenky a události, jakož i nepřehlédnutelná pocitová a myšlenková upřímnost. Ve vícero dílech staví základní motiv na lásce a jí příbuzných věcích - žárlivosti, erotice, sexuálních vztazích, ale i osamělosti a hledání smyslu života či víře v Boha.
Důležitou součástí spisovatelovy osobnosti bylo psaní deníků. Mnohé z nich autor zničil, část (neúplnou) z nich vydal autorův zeť Oto Havrila ve vydavatelství Tatran.
Rudolf Sloboda se několikrát objevil i ve filmu, například v Šulíkově díle Všetko čo mám rád.
I když byl především prozaik, zejména po pádu komunistického režimu v roce 1989 se projavil jako talentovaný dramatik a jeho dvě díla se rýchlo staly stálicami v repertoáru divadla Astorka Korzo 90.
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Rudolf Sloboda na slovenské Wikipedii.