Rudolfov

Rudolfov je město, které leží na úbočí Lišovského prahu (asi 480 m n. m.) asi 5 km severovýchodně od centra Českých Budějovic. Má 712 domů a 2 400 obyvatel; jeho katastrální výměra činí 320 ha. PSČ Rudolfova je 373 71, místní část Hlinsko však spadá do obvodu českobudějovické pošty (370 01). Vzhledem k těsné blízkosti Českých Budějovic je Rudolfov napojen na síť MHD tohoto krajského města. V minulosti ležel na hlavním silničním tahu na Brno, po vybudování obchvatu od Českých Budějovic mezi Hůrami a Libničí směrem na Lišov ho lze nyní objet ze severní strany. Neleží na žádné železniční trati. Pro svou ideální vyvýšenou polohu a nádherný výhled do kraje je vyhledávaným místem pro bydlení. Najdeme zde starobylou radnici, základní devítiletou školu s jídelnou, mateřskou školku, tělocvičnu, římskokatolický kostel Sv.Víta (výrazný orientační bod) s děkanstvím, Sbor smíření CČSH CČSH s farou, hasičskou zbrojnici, hornické muzeum, dům s pečovatelskou službou, zdravotnické středisko včetně zubaře, dvě restaurace, poštu, několik obchodů s potravinami a koloniálním zbožím, hřbitov s urnovým hájem, holičství a kadeřnictví, místní knihovnu, dětské hřiště, Královský rybník, řadu drobných živnostníků poskytujících různé služby.

[editovat] Historie města

Kayser Rudolffstadt (posléze pouze Rudolfov) vznikl roku 1585 z obce Velké Hory na základě výsadní listiny, kterou jí udělil Rudolf II. V ní bylo vsi udělen status hornického městečka s rozsáhlými privilegiemi. Město s převládajím počtem reformačních věřících bylo centrem hornického života (v okolí se nacházely významné stříbrné doly), který se slibně rozvíjel až do roku 1600, a postupně se stalo nebezpečným konkurentem katolických Českých Budějovic. To se nezměnilo ani po roce 1610, když těžba pomalu začínala upadat pro vyčerpání dolů.

Konec Rudolfova jako významného města a soupeře Budějovic přišel s Českým stavovským povstáním. V něm zůstaly Budějovice věrné císaři, zatímco Rudolfov se k povstání připojil. Když pak v roce 1619 táhla skrz jižní Čechy císařská vojska, neopomněli budějovičtí upozornit císařského generála Buquoye na neprominutelnou zradu Rudolfova, která dle nich musí být okamžitě a nekompromisně potrestána. A jelikož si Buquoy tou nutností tak jist nebyl, použily České Budějovice jako dodatečný argument nezanedbatelnou sumu ve zlatě. Poté už žádné pochybnosti nezůstaly a Rudolfov byl císařským vojskem vypálen a srovnán se zemí. V roce 1620 Ferdinand II. torzu města privilegia odebral. Do své původní podoby a slávy se již Rudolfov nikdy nevrátil.

Částečně obnoveno bylo město již v 17. století, určitý výraznější rozkvět pak prodělalo ve století 19.

Z Rudolfova podle pověsti pochází zvon Bumerin z Černé věže v Českých Budějovicích.

[editovat] Zajímavosti

• renesanční původně protestantský kostel sv. Víta z 2. pol. 16. století, římskokatolický
• radnice (původně sídlo král. báňského úřadu) z konce 16. století
• bývalý renesanční zámeček sloužící v pozdější době jako kasárna
• naučná stezka Rudolfovo město- po stopách hornické činnosti - zbytky a fragmenty v okolní krajině
• Hornické muzeum

[editovat] Místní části

Názvy místních částí jsou sepsány tak, jak byly a jsou běžně používány. Jedná se o lokality, které nejsou přesně vymezeny, nicméně lze se podle nich dobře orientovat - jedná se druh místopisu zavedený předchozími generacemi a převzatý do místního slangu.

• Hlinsko
• Rudolfov neboli Perštát z německého BergStadt (Horní Město neboli Velké Hory) - obecně míněno celé město - tedy střed bez satelitních osad jako je Adamov neboli Malé Hory, Hůry, Libnič, Jelmo, Jivno, Dubičné, Hlinsko, Staré Vráto.
• Veska - nejvýše položená lokalita Rudolfova na výjezdu směrem k Lišovu.
• Na Americe - lokalita v okolí známé rodinné restaurace Na Americe v blízkosti točny MHD, směr Hlincova Hora.
• U Štítu - lokalita u fotbalového hřiště v kopci pod hasičskou zbrojnicí
• Blaheťák - lokalita u rybníčku na konci Rudolfova směrem k Mrhalu rybářský revír Mrhal
• U Chrta - lokalita u bývalého a známého koloniálu s průmyslovým zbožím
• U kulturáku - lokalita okolo dnes již neexistujícího kulturního domu. Na jeho místě se v 90.tých letech 20.století postavila pobočka ÚHUL České Budějovice Pobočky UHÚL
• Svaťák- obecní rybník zvaný Královský s vysokou hrází se sochou Svatého Jana Nepomuckého
• Pučejdlák - prudký kopec pod radnicí
• Pod zámečkem - nejníže položená lokalita v západní části města pod renesančním zámečkem (bývalá kasárna - již od dob první republiky)
• U Bulhara - lokalita v místech dnes již neexistujícího velkého zelinářství naproti Zámečku
• Farská louka - lokalita mezi základní školou a Veskou naproti hřbitovu u konečné MHD u kostela Sv.Víta
• Šibeník - nová lokalita mezi domovem mládeže (Adamov) a Veskou

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky královského horního města Rudolfov
• www.jiznicechy.cz
• Mapa
• podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.